Bourá se i buduje...
Nyní se tedy do opuštěného domu zakousl bagr a dům s reklamou Sklo Bohemia a. s. Světlá nad Sázavou uvolnil místo dalšímu rozvoji fotbalového areálu.
A když už jsem u sportoviště – do roka skončí nářky některých sportovců a jejich příznivců, že Světlá nemá sportovní halu s regulérními rozměry pro kolektivní sporty, takže volejbalisté a florbalisté hrající ligové soutěže, musí hrát mistrovská utkání v sousední Ledči. V pondělí 13. srpna bylo firmě PKS stavby, a. s., Žďár nad Sázavou úředně předáno staveniště mezi ulicí Komenského a Základní školou Lánecká.
Hala bude mít hrací plochu o rozměrech 27 x 47 m, výška haly je navržena na 9,5 metru. Kromě zmíněného volejbalu a florbalu budou v ní podmínky pro basketbal, badminton, házenou, hokejbal a halový fotbal. Součástí haly budou samozřejmě šatny a stánek s občerstvením, tribuna, galerie s kapacitou 320 osob, v sousedství haly vznikne parkoviště pro zhruba třicet aut. Termín dokončení je stanoven na konec října 2019 s plánovaným otevřením v lednu 2020. Stavba přijde na více než 92 milionů korun, město si vezme sedmdesátimilionový úvěr, částkou ve výši deseti procent na ni také přispěje také Kraj Vysočina.
Dlouhodobé sucho a vlny veder mají nepříznivý dopad především na zemědělství a vodní hospodářství. Lesy usychají, studny jsou bez vody, potoky se doslova ztrácejí před očima, málo vody je i v řekách. Zejména mezi Smrčnou a Stvořidly je pohled na Sázavu tristní: kamenů v korytě je tolik, že se lze takřka suchou nohou dostat z jednoho břehu na druhý. Vody je poskrovnu, je spíše stojatá než tekoucí a její barva má neuvěřitelně zelený odstín.
Pro vodáky je Sázava zcela nesjízdná, respektive na sociálních sítích se v posledních dnech rozšířil vtip, který tvrdí, že všechny české řeky jsou bez problému sjízdné. Tedy pokud máte džíp, či jiné SUV, výjimkou je jen Labe u Ústí nad Labem, tam prý stačí Škoda Felicie.
* * *
Sbírky havlíčkobrodského Muzea Vysočiny se rozrostly o velmi vzácný a cenný exponát. Na území Světlé nad Sázavou byl nalezen kamenný sekeromlat z pravěku. „Jedná se o nástroj vyrobený z takzvané zelené břidlice, což je hornina přinášená v neolitu na výrobu seker a sekeromlatů až z okraje Jizerských hor,“ říká Aleš Knápek, zástupce ředitele muzea.K objevení sekeromlatu došlo v podstatě náhodou. Jeho nálezci na něj narazili při drobném výkopu, který prováděli na své zahradě. „Může být starý až šest tisíc let. Při pohledu na něj se zjistilo, že byl patrně vyroben ze sekeromlatu většího,“ dodává Knápek. Zájemci si budou moci sekeromlat prohlédnout už na počátku příštího roku.
Žádné komentáře:
Okomentovat