čtvrtek 4. prosince 2014

Co jsem také přečetl _____Dcera národa?

Pod tímto názvem vydalo nakladatelství Paseka knihu Mileny Landerové s podtitulem Tři životy Zdeňky Havlíčkové.

Historička Milena Lenderová (*1947) vyučuje na fakultě humanitních studií Univerzity Pardubice a ve své badatelské činnosti se zaměřuje na dějiny každodennosti 19. století, genderovou historii a dějiny česko-francouzských vztahů. Kromě odborných publikací vydala řadu knih pro širší čtenářskou obec, například K hříchu i modlitbě (1999) či Zdenka Braunerová (2000).
Biografie Dcera národa? podává nový a doplňující pohled na dceru Karla Havlíčka Borovského očima současnosti. Po obsáhlém literárněhistorickém úvodu následuje šest kapitol, přičemž ta první se jmenuje Zdeňčiny kořeny a je z větší části věnovaná Karlu Havlíčkovi. Druhá kapitola Podivné dětství líčí pobyt v Brixenu a smrt obou rodičů, třetí kapitola Cesta do náruče národa popisuje Zdeňčin pobyt u jejích příbuzných Jarošů a později u několika poručníků, zejména u Braunerů. Osudovým okamžikem bylo vypsání a provozování národní loterie, z jejíhož výsledku mělo být hrazeno její vzdělání a věno. Název čtvrté kapitoly Lásky dcery národa napovídá, čemu je věnována: vztahům s hrabětem Václavem Kounicem, jehož nabídku k sňatku Zdeňka odmítla, protože ho považovala jen za přítele, a s rakouským důstojníkem polského původu Quidem Battagliou, který však byl vykládán jako národní zrada. V páté kapitole Nemoc a smrt se čtenář dozví, že těžce nemocná a psychicky zlomená Zdeňka se vrátila k babičce Josefíně do Německého Brodu, kde ve věku 24 let zemřela. V poslední kapitole Druhý život Zdeňky Havlíčkové podává autorka její obraz v literatuře a v divadelních inscenacích, který se během dlouhých desetiletí vyvíjí a proměňuje s tím, jak národ dozrává a jak se mění postavení ženy ve společnosti.
Kniha je doplněna řadou ilustrací a fotografií a vybavena bohatým, téměř padesátistránkovým poznámkovým aparátem, obsáhlým seznamem pramenů a rejstříkem osob.

Žádné komentáře:

Okomentovat