Povánočně-předsilvestrovskou Prahou

Už třetím rokem po sobě organizujeme společný výlet do Prahy za kulturou a trochou turistiky.

Metrem se z Hlavního nádraží přesouváme na stanici Hradčanská, neboť naším cílem je Jízdárna Pražského hradu, v níž Národní památkový ústav připravil ve spolupráci se správou Pražského hradu výpravnou výstavu Hrady a zámky objevované a opěvované. V jeden čas a na jednom místě shromažďuje největší poklady českých hradů a zámků, jako je relikviář svatého Maura, Budyšínský rukopis Kosmovy Kroniky a další.

Výstava představuje české, moravské a slezské hrady a zámky jako dominanty naší země, svědky tisícileté národní historie a strážce největších pokladů – v každé generaci znovu „objevované“ a znovu „opěvované“. Tisíciletou historii českých zemí reprezentuje šest set nejvýznamnějších a nejkrásnějších předmětů z hradních a zámeckých sbírek.

Expozici otevírají monumentální středověká vrata z hradu Karlštejn, rukopis Kosmovy Kroniky české připomíná věštbu kněžny Libuše a takzvaný Karlštejnský poklad zase dobu největší hradní slávy. 

Kachel z hradu Lipnice

Obraz knížete Auersperga ze zámku Žleby

Zlacená a pestře zbarvená mříž studny zámku v Jindřichově Hradci naznačuje proměnu myšlení a životního stylu renesance, centrum expozice s obrazy Mistra Theodorika z karlštejnské kaple sv. Kříže a relikviářem sv. Maura z Bečiva nad Teplou vyzývá k zamyšlení a přemýšlení o věcech nadčasových. 

Relikviář svatého Maura by si zasloužil samostatný článek, ale já se omezím na konstatování, že jde o významnou románskou klenotnickou práci z 1. třetiny 13. století a že je po českých korunovačních klenotech považován za druhou nejcennější památku v České republice.
Baroko zastupuje Braunova alegorie Pýchy, romantismus 19. století zase kresby hradních zřícenin Karla Hynka Máchy. Na moderní život ve starých kulisách poukazuje automobil Benz Karla Schwarzenberga a proměnu využívání hradů ve 20. století vyjadřují plány úprav Pražského hradu Josipa Plečnika i zápisy památek na Seznam světového dědictví UNESCO.

Po zhlédnutí výstavy procházíme II. nádvořím Pražského hradu na Hradčanské náměstí a Nerudovou ulicí a přes Malostranské náměstí na Karlův most. Všude se proplétáme davy návštěvníků a míříme do naší oblíbené restaurace U Rudolfina, kde máme jistotu chutného, cenově přijatelného jídla a plzeňského piva.

Po obědě máme v plánu druhou kulturní akci – návštěvu podzemních prostor Betlémské kaple, kde opět probíhá vánoční výstava. Ta letošní je již pětatřicátá a má název Betlémské zvonění v Betlémské kapli.

Betlémská kaple zažije v roce 2015 významné výročí – uplyne totiž 600 let od doby, kdy byl v Kostnici upálen Mistr Jan Hus. V Betlémské kapli vždy byla zvonice a je tam i po novodobé rekonstrukci z padesátých let minulého století. Nemá však to hlavní – zvon. Autoři výstavy se nedopátrali příčiny, proč tam zvon není, ale rozhodli se, že tam viset bude. A z toho také vycházeli, když pro svoji tradiční vánoční výstavu hledali téma na rok 2014.

Zvony patří k Vánocům stejně jako betlémy, stromečky a jmelí. Mají v sobě však ještě něco navíc – tajemné kouzlo a vznešenost. Hlas zvonů má moc svolávat lid, varovat jej před nebezpečím nebo prostě hlásit dobu polední či přinášet radostné i smutné zprávy.

Kromě zvonů klasických jsou zde k vidění i slyšení nejrůznější zvony a zvonky pastevecké, koňské, lodní, orientální, buddhistické a tibetské. 

Je tu unikátní zvonkohra od Petra Manouška, vyrobená speciálně pro tuto výstavu, vodní zvon i školní elektrické zvonky, které nám tak příjemně ohlašovaly přestávku ve vyučování. Je tu Zvon svobody, který v roce 1990 přivezl americký prezident George Bush jako dar pro prezidenta Václava Havla,...

... zvon rodiny Dytrychů z Brodku s trnovou korunou symbolizující zvony zrekvírované za obou světových válek,...

... a samozřejmě zvon pro Betlémskou kapli ulitý k uctění památky Mistra Jana Husa letos 6. prosince na nádvoří Betlémské kaple zvonařem Michalem Votrubou z Myslkovic u Tábora.

Je zde zřízena improvizovaná zvonařská dílna s celým postupem výroby zvonů od návrhu a formy až po zavěšený a funkční zvon. Celkem je v expozici 658 zvonů, zvonků a cimbálů, nepočítaje ty které nezvoní a jsou jen na ozdobu.

Ale zvony jsou „jen“ téma. Hlavní náplní jsou jako vždy rozmanité betlémy a vše, co patří k Vánocům v tradičním slova smyslu.

Vánoční atmosféru navozují živé stromky s ozdobami z přírodních materiálů, kouzelný les s potokem, různá cinkání pro děti a předvádění různých řemesel. 

Část expozice je také věnována vánočním dekoracím a hračkám, hlavně těm, které v nedávných dobách patřily k nejoblíbenějším vánočním dárkům.