Co jsem také přečetl_______________ ___________Olšanské hřbitovy V./1. díl

No, „přečetl“ není správný výraz, protože se jedná spíše o encyklopedii než o knihu ke čtení, navíc přiznávám, že jsem si ji ani nekoupil, ani nepůjčil. Přišla mi totiž poštou jako výhra v soutěži v magazínu Kam po Česku.

Čísla v názvu knihy svědčí o tom, že je věnována pátému sektoru Olšanských hřbitovů a bude mít ještě pokračování. Vzhledem k tomu, že Olšanské hřbitovy mají sektorů deset, je – a ještě bude – knih, které se jim věnují, celá řada.

Pátý sektor (stejně jako čtvrtý) je jakousi němou učebnicí naší historie od dob rakousko-uherských přes československou až po českou. Na zdejších náhrobcích najdeme jména významných osobností z různých oblastí společenského života – politiky, pedagogy i umělce a nadšené vlastence. Karel Jaromír Erben a Jindřich Fügner, malířská rodina Mánesova včetně nejznámějšího Josefa, ale i Saša Rašilov či Filip Topol, to jsou pouze některá jména známých lidí, kteří po sobě zanechali více než pouhou zmínku v této encyklopedii.
Pro nás, Světeláky, může být zajímavou informací, že je zde pohřbený Wilhelm Franz Vernier de Rougemont et Orchamp, poslední příslušník starší větve rodu, který měl v držení mimo jiné i Světlou nad Sázavou. Matouš de Vernier (†1658) získal za své služby Habsburkům zkonfiskované trčkovské panství Lipnice nad Sázavou a Věž u Německého Brodu, Světlou koupil v roce 1668 Jan Bartoloměj z Vernieru.

*  *  *

Kniha je doplněna bohatou fotodokumentací a samozřejmě plánkem hřbitova. Její autor P. Miloš Szabo (*1964) se narodil ve slovenské Bojnici, vystudoval Teologickou fakultu Komenského univerzity v Bratislavě a na kněze byl vysvěcen v roce 1988. Než mu to bylo umožněno, pracoval jako dělník v čistírně odpadních vod v podniku Duslo Šaľa. Od roku 1995 působí v České republice, v současné době je farářem v Praze na Žižkově.