Azurové nebe, sluníčko a jenom jeden stupeň pod nulou, to jsou faktory, které nás hned po ránu přesvědčily o nutnosti alespoň krátkou vycházkou narušit několikadenní vánoční nicnedělání.
Krátce po obědě odjíždíme do Proseče, kde zanecháváme auto a pokračujeme pěšky do Kališť podívat se na slaměný betlém. Sluníčko už nesvítí, modrá obloha se zatáhla a hustě se z ní sypou sněhové vločky. Samosebou, že se nezlobíme, naopak – konečně jsme se dočkali vánočního počasí!
Zelená značka záhy odbočuje ze silnice na polní cestu mířící k lesu, podél něhož přicházíme do vsi. Betlém stojí na návsi nedaleko kostela a v sousedství vánočního stromu, ozdobeného obřími „perníky“ ve tvaru podkovy, kapra, sněhuláka apod. Stříška, pod kterou jsou jesličky, je osvětlená, takže si betlém mohou prohlédnout i ti, kteří přijdou navečer.
Betlém tu stojí již sedmým rokem, první rok se skládal ze Svaté rodiny, tří králů, oslíka, volka, beránka s ovečkou a andílka na střeše. Místním ženám, které jej každoročně vyrábějí, se časem podařilo počet postav téměř zdvojnásobit.
Po prohlídce betlému si jdeme sednout do hospůdky, která je součástí penzionu Mahler. V sále sousedícím s výčepem se chystá dvojkoncert hudebních skupin Výkřik a HuSa Band, v jehož programu jsou především vánoční koledy a s Vánocemi související písničky. Vystoupení bohužel začne až v 17 hodin, což je za dvě hodiny.
Betlém tu stojí již sedmým rokem, první rok se skládal ze Svaté rodiny, tří králů, oslíka, volka, beránka s ovečkou a andílka na střeše. Místním ženám, které jej každoročně vyrábějí, se časem podařilo počet postav téměř zdvojnásobit.
Penzion Mahler je zrekonstruovaný rodný dům hudebního skladatele a dirigenta Gustava Mahlera, který se zde narodil v roce 1860, ale ještě téhož roku se s rodinou odstěhoval do Jihlavy. Dům sloužil jako zájezdní hostinec, byl ve vlastnictví rodiny Kratochvílů a říkalo se zde U Papriky.
Myšlenka na rekonstrukci domu se zrodila v červenci 1995. 1. června 1996 se v Kalištích uskutečnila první mahlerovská slavnost pod názvem Hudba tisíců, na které v místním kostele vystoupila Pražská komorní filharmonie s dirigentem Jiřím Bělohlávkem a Dagmar Peckovou. Akce, která vzbudila mezinárodní ohlas, se zúčastnil vedle tehdejšího ministra kultury Pavla Tigrida i rakouský velvyslanec Dr. Peter Neisner, francouzský velvyslanec a množství významných osobností v čele s vnučkou skladatele Marinou Mahler. Zároveň se začaly vysazovat první růže na památku velkých osobností, které se zasloužily o interpretaci a odkaz Gustava Mahlera.
Myšlenka na rekonstrukci domu se zrodila v červenci 1995. 1. června 1996 se v Kalištích uskutečnila první mahlerovská slavnost pod názvem Hudba tisíců, na které v místním kostele vystoupila Pražská komorní filharmonie s dirigentem Jiřím Bělohlávkem a Dagmar Peckovou. Akce, která vzbudila mezinárodní ohlas, se zúčastnil vedle tehdejšího ministra kultury Pavla Tigrida i rakouský velvyslanec Dr. Peter Neisner, francouzský velvyslanec a množství významných osobností v čele s vnučkou skladatele Marinou Mahler. Zároveň se začaly vysazovat první růže na památku velkých osobností, které se zasloužily o interpretaci a odkaz Gustava Mahlera.
Od podzimu 1996 zpracovávali studenti architektury ze třídy architekta
Vladimíra Krátkého návrhy na výslednou podobu
rodného domu Gustava Mahlera, definitivní verzi pak zpracoval sám Vladimír Krátký, přičemž k řešení interiéru přizval
architekta Jiřího Pelcla. Projekt byl představen na další Slavnosti tisíců 24. května 1997, kde s Pražskými symfoniky a dirigentem Gaetanem Delogu vystoupili Dagmar
Pecková a Václav Hudeček.
Vlastní
stavební práce byly zahájeny 24. dubna 1998. První fáze
rekonstrukce, tj. budova původního zájezdního hostince
se sálem a dobovou restaurací a hrubá stavba nového křídla s
technickým a ubytovacím zázemím, byly dokončeny v polovině, aby zde mohl 19. září
zazpívat Thomas Hampson, světově proslulý barytonista, vynikající
interpret Gustava Mahlera a velký milovník jeho hudby. Od té doby zde vystoupili například Pavel Šporcl, Ladislav Smoljak, Pavel Landovský a Magdalena
Kožená. Dům dnes slouží jako šestipokojový penzion s hospůdkou a komorním
sálem pro různé soukromé a firemní akce.
K autu do Proseče se vracíme po silnici, pokryté zčásti uježděným a zčásti čerstvě napadaným sněhem.
Před odjezdem domů se samozřejmě zastavujeme u zbytků zdejší trvze.
K autu do Proseče se vracíme po silnici, pokryté zčásti uježděným a zčásti čerstvě napadaným sněhem.
Před odjezdem domů se samozřejmě zastavujeme u zbytků zdejší trvze.
Žádné komentáře:
Okomentovat