Tajuplné označení lokomotiv

Předchozí dva články, týkající se nějakým způsobem Českých drah, mě přivedly na myšlenku podělit se s dávným „tajemstvím“, které jsem jako kluk „odhalil“.

Každá parní lokomotiva měla bílé číslo na červené tabulce umístěné jednak na bocích kabiny strojvedoucího a vpředu na kotli. Systém se používal od roku 1925, sestavil jej ing. Kryšpín a daly se z něj vyčíst některé technické charakteristiky dané lokomotivy.
Prvních čtyř číslic se užívalo místo názvu, po železničářsku se totiž neříkalo TYP, ale ŘADA.

Parní lokomotiva řady 475 na nádraží ve Světlé nad Sázavou

První číslice vyjadřovala počet spřažených kol, mohla být tři, čtyři, pět i šest, takže číslo začínalo trojkou, čtyřkou, pětkou nebo šestkou.

Čtyři spřažená kola, proto označení lokomotivy začíná čtyřkou

Ke druhé číslici bylo třeba přičíst trojku a vynásobit deseti, čímž jsme se dozvěděli nejvyšší rychlost v kilometrech za hodinu, kterou byla lokomotiva schopna vyvinout. Před třetí číslici bylo třeba přidat jedničku a dostali jsme váhu v tunách na jednu nápravu. Další číslice bývaly menší a označovaly konstrukční skupinu a pořadové výrobní číslo.
U jiných lokomotiv než parních bylo před bílým číslem na červené tabulce ještě písmeno. U lokomotiv elektrických E, u motorových M a u dieselových T od slova traktor (však se těmto lokomotivám také říkalo lokotraktor).

Lokotraktor řady T 444

Nic není jako dřív, zpívají Chinaski, nic není jak bejvávalo. Tak tak, i v označování lokomotiv došlo k podstatné změně. Na základě doporučení Mezinárodní železniční unie UIC (Union Internationale des Chemins de fer) bylo od 1. 1. 1988 zavedeno nové sedmimístné číselné značení. Systém je už jen v první číslici:

1 – elektrická stejnosměrná lokomotiva
2 – elektrická střídavá lokomotiva
3 – elektrická vícesystémová lokomotiva
4 – elektrická stejnosměrná jednotka
5 – elektrická střídavá jednotka
6 – elektrická vícesystémová jednotka
7 – motorová lokomotiva
8 – motorový vůz
9 – řídící vůz
0 – vložený vůz

V následující dvoumístném typovém označení lze vypozorovat jistou logiku spočívající v tom, že výkonnější lokomotivy s více nápravami a vyšší hmotností mají zpravidla vyšší číslo.
Další tři číslice představují evidenční číslo a za pomlčkou je kontrolní číslice pro počítačovou evidenci.