Drobné světelské zajímavosti VIII

Obila, tak se nazývá rohový dům čp. 185 stojící na křižovatce Nádražní a Kolovratovy ulice.

Původní domek patřil Václavu Hodkovi a od roku 1879 obchodníkovi Filipu Müllerovi (1837–1927) a jeho ženě Alžbětě (1849–1929), rozené Mahlerové z Lipnice. Ti na místě vyhořelého domu postavili v letech 1923–1924 nový patrový dům, jehož majiteli se v roce 1910 stali jeho syn Eduard (*1884), obchodník obilím (stejně jako druhý syn Rudolf v čp. 172) a jeho žena Marta (*1889), rozená Urbachová z Vinohrad. Od roku 1941 patřil dům Společnosti pro obchod obilím, s. r. o., Eduard, Marta, Rudolf a jeho žena Anna, rozená Herrmannová, skončili v koncentračním táboře.

Později se majitelem stal Krajský výkupní podnik Jihlava, pak Zemědělský nákupní a zásobovací podnik Hradec Králové a v roce 1962 dům převzaly Státní lesy Hradec Králové, lesní závod Světlá n. S. V letech 1965–1967 se dočkal generální opravy.

Na snímku z pětačtyřicátého roku jsou vojáci Rudé armády v Nádražní ulici, pro čtenáře méně znalé vojenské techniky podotýkám, že nejedou na tanku, ale na samohybném děle SU-85. Atika s reliéfem sice není na domě v pozadí vidět, zato si můžeme všimnout nápisu Obila.

V atice na rohu budovy byl dnes již neznámým štukatérem zpodobněn Merkur, římský bůh obchodu, zisku a cestování. Je také poslem bohů, má okřídlený klobouk a okřídlené sandály, jež ho nosily rychlostí větru. V ruce drží berlu caduceus se dvěma bílými stužkami jakožto odznak posla, který musel každý respektovat.

V rámci půdní vestavby byla v roce 1992 atika s Merkurem odstraněna. V dubnu 1993 otiskl Světelský zpravodaj příspěvek Richarda Dobiáše s názvem U nás v Kocourkově, z něhož cituji:
„Až do nedávna byla ve štítu domu, kterému jsme od mládí říkali Obila, plastika římského boha hojnosti. Vydržela tam mnoho desítek let, vydržela tam ideologické období, přežila tam přestavbu na velká okna čili likvidaci původního architektonického záměru, přežila břizolitovou éru, ale bohužel nepřežila rok 1992. Byla doslova rozbita kladivem a po částech hozena na zem. Že by Světlou zasáhla kulturní revoluce "a la Čína"? A já se ptám: Kdo k tomu dal příkaz? Když vám budou říkat, že to celé padalo, nevěřte, celé části vcelku byly pak u lešení pohozeny, hlava plastiky pak dlouhou dobu ležela na okapním plechu.“
Po odstranění Merkura byla do nástavby umístěna plastika Rozsévačka, jejímž autorem je přibyslavský akademický sochař Roman Podrázský (1943–2001).