Tak se nazývá článek ve starém Pražském ilustrovaném časopisu, který je přílohou červnového vydání mého oblíbeného časopisu Živá historie. Ve skutečnosti ovšem takový výtisk nikdy nevyšel, neboť je složený z nejzajímavějších stránek z různých čísel tohoto periodika z třicátých let.
„Mnohá jména, dnešnímu pokolení dosti nesrozumitelná, mají prastarý původ. Souvisejí zhusta s jmény osob, které se tím způsobem staly nesmrtelnými.
Jak vzniklo jméno, užívané pro Spojené státy americké po dlouhou dobu, Strýček Sam? Za války r. 1812 zásoboval americkou armádu masem obchodník Sam Wilson z městečka Troye ve státě New York. Každá jeho zásilka byla uvítána jásotem vojska, vojáci čekali v táboře netrpělivě na „Strýčka Sama“ a jeho osobnost stala se tím proslulou pro celý stát.
[…]
Jméno hyacintů pochází od Hyacinta, syna starověkého krále Armikla, z jehož krve vyrostla první květina toho druhu. – Mentor, člověk, který každého kantoruje, dostal jméno z Odysee. Tam průvodce a rádce Telemachův vystupuje pod tímto jménem. – Obecně je známo, že Amerika dostala jméno po plavci Amerigovi Vespucciovi. Jméno holandského sportovce dra Miguela Kolfa dalo na sklonku 17. věku jméno oblíbené hře golfu. – Rodina tkalců Gobelinů v Paříži v témže století dala jméno výrobkům, které získaly nejslavnější pověst. – Farmář Lynch ve Virginii dal jméno krátkému soudu lidu nad usvědčenými viníky. – Sandwich má jméno od anglického hraběte Johna Montague ze Sandwichu, který tak náruživě karbanil, že mu nezbylo času ani k jídlu teplých pokrmů a proto pojídal pouze obložené chlebíčky. – Francouzský finanční ministr Etienne de Silhouette proslavil se svými stínovými obrázky a jméno se udrželo pro stínohry podnes. – Francouzský doktor Guillotin dal jméno popravnímu stroji revoluce. – Slovo mansarda vzniklo ze jména stavitele Francois Mansarda, který v Paříži stavěl novým způsobem podstřešní obydlí. – Slovo feuilleton stvořil francouzský spisovatel Octave Feuillet, který první psal krátké historky pod čarou. – Starý napoleonský voják Chauvin, který se vyznamenal v bojích o Korsiku, dal původ jménu chauvinismus. – Anglický plukovník Shrapnel vynalezl r. 1803 střelu, která nese jeho jméno. Slovo boykot pochází od jména irského sedláka Boykotta, který r. 1880 odpíral platit nájem. Proto jej jeho dřívější přátelé opomíjeli – boykotovali. – Ampére a Watt jsou pojmy, které odpovídají jménům francouzského fyzika a anglického vynálezce. – Rabicové stěny děkují za své jméno zednickému mistru Karlu Rabicovi. – A což vůz Mercedes? Má jméno po slečně Mercedes Jelínkové, dceři vyrobitele závodních automobilů.“
* * *
Mercedesem článek končí, ale mohu na něj plynule navázat, zejména pokud jde o značky automobilů . Mnohé z nich nesou jména svých konstruktérů či majitelů továrny. Ford se jmenuje podle amerického podnikatele a průkopníka automobilového průmyslu Henryho Forda (1863–1947), peugeot podle francouzského průmyslníka a zakladatele automobilismu Armanda Peugeota (1849–1915), renault podle dalšího francouzského průmyslníka Louise Renaulta (1877–1944), který spolu se svými staršími bratry Marcelem (1872–1903) a Fernandem (1865–1909) založil stejnojmennou firmu, rolls-royce podle britského průkopníka letectví Charlese Stewarta Rollse (1877–1910) a britského průkopníka automobilismu Fredericka Henryho Royce (1863–1933), stejně jako bentley podle dalšího britského průkopníka automobilismu Waltera Owena Bentleye (1988–1971), bugatti podle francouzského automobilového konstruktéra a designéra italského původu Ettore Bugattiho (1881–1947), ferrari podle italského automobilového závodníka, zakladatele a manažera závodní stáje Enza Ferrariho (1898–1988), abarth podle rakouského designera žijícího v Itálii Carlo Abartha (1908–1979), daimler-benz podle německého vynálezce spalovacího motoru a konstruktéra prvních motocyklů a automobilů Gottlieba Daimlera (1834–1900) a dalšího německého konstruktéra, výrobce prvního benzínového automobilu na světě Karla Friedricha Benze (1844–1929), porsche podle rodáka z Vratislavic nad Jizerou, konstruktéra Ferdinanda Porsche (1875–1951), lamborghini podle italského průmyslníka, výrobce traktorů, klimatizací a nakonec vysoce výkonných sportovních automobilů Ferruccia Lamborghiniho (1916–1993), maserati podle pětice automobilových inženýrů a podnikatelů, bratrů Maseratiů (Carlo 1881–1910, Bindo 1883–1980, Ettore 1994–1990, Alfieri 1884–1932 a Ernesto 1898–1975) a tak dále. A také škoda podle významného rakousko-uherského technika a velkopodnikatele, zakladatele největší strojírenské továrny Škoda v Plzni Emila Škody (1839–1900), walter podle zámečníka a zakladatele továrny Josefa Waltera (1873–1950) a koneckonců i název motocyklů jawa je složeninou části příjmení českého konstruktéra Františka Janečka (1878–1941) a části názvu německé firmy Wanderer vyrábějící jízdní kola, motocykly a automobily.
A to nemluvím o monopostech formule 1, jako tyrell pojmenovaný po britském závodníkovi a především konstruktérovi Kenu Tyrellovi (1924–2001), mclaren po novozélandském pilotovi F1 a zakladateli stáje Bruce McLarenovi (1937–1970), brabham po australském závodníkovi a trojnásobném mistru světa v F1 Jacku Brabhamovi (1926–2014), surtees podle britského motocyklového (sedminásobný mistr světa) a automobilového závodníka (mistr světa v F1) Johna Surteese (*1934), williams podle sira Franka Williamse, zakladatele stáje F1, atd.
S automobilovým průmyslem souvisí další pojmy, jako pneumatiky michelin nebo pirelli. „Michelinky“ se jmenují podle francouzského podnikatele Édouarda Michelina (1859–1940), který spolu s bratrem Andém převzal firmu na výrobu gumových výrobků, kterou založil jejich děd. Vynalezl vyměnitelné pneumatiky s ventilkem pro bicykly a brzy nato i pneumatiky s duší pro automobily. Giovanni Battista Pirelli (1848–1932) byl italský podnikatel, zakladatel stejnojmenné firmy. Kardan neboli Kardanův kloub popsal italský matematik, filosof, astronom a astrolog Girolamo Cardano (1501–1576), hardyspojku neboli Hardyho spojku si v roce 1938 nechal patentovat J. L. Hardy.
S automobilovým průmyslem souvisí další pojmy, jako pneumatiky michelin nebo pirelli. „Michelinky“ se jmenují podle francouzského podnikatele Édouarda Michelina (1859–1940), který spolu s bratrem Andém převzal firmu na výrobu gumových výrobků, kterou založil jejich děd. Vynalezl vyměnitelné pneumatiky s ventilkem pro bicykly a brzy nato i pneumatiky s duší pro automobily. Giovanni Battista Pirelli (1848–1932) byl italský podnikatel, zakladatel stejnojmenné firmy. Kardan neboli Kardanův kloub popsal italský matematik, filosof, astronom a astrolog Girolamo Cardano (1501–1576), hardyspojku neboli Hardyho spojku si v roce 1938 nechal patentovat J. L. Hardy.
Také názvy různých fyzikálních jednotek jsou vlastně příjmení. Například jednotka elektrického napětí volt byla pojmenována podle italského fyzika Alessandra Volty (1745–1827), proslulého svými objevy v oboru elektřiny, jednotka elektrického odporu ohm má název podle německého fyzika Georga Ohma (1789–1854), který zformuloval proslulý Ohmův zákon (proud procházející obvodem je přímo úměrný elektrickému napětí), jednotka elektrického náboje coulomb podle francouzského fyzika Charles-Augustina Coulomba, jednotka magnetické indukce tesla podle srbského vynálezce Nikoly Tesly (1856–1943), jednotka indukce henry podle amerického fyzika a vynálezce Josepha Henryho (1797–1878), který se zabýval především elektromagnetismem, elektrické kapacity farad podle anglického chemika a fyzika Michaela Faradaye (1791–1867), objevitele elektromagnetické indukce a magnetických a elektrických siločar, který zavedl odborné termíny jako anoda, katoda, elektroda, jednotka elektrické vodivosti siemens podle německého elektrofyzika a vynálezce Ernsta Wernera von Siemense (1816–1892), jednotka mechanického napětí pascal podle francouzského matematika a fyzika Blaise Pascala (1623–1662), jednotka síly a tíhy newton podle anglického fyzika, matematika, astronoma, alchymisty a teologa Isaaca Newtona (1643–1727), jednotka energie joule podle anglického fyzika Jamese Prescotta Joulea (1818–1889), jednotka frekvence hertz podle německého fyzika Heinricha Rudolfa Hertze (1857–1894), jednotka i přístroj röntgen podle německého fyzika Wilhelma Conrada Röntgena (1845–1923), objevitele paprsků, za které mu byla udělena Nobelova cena, jako vůbec první za fyziku. Za stupně Celsia (oC) je odpovědný švédský astronom a fyzik Anders Celsius (1791–1744), který navrhl stodílkovou stupnici, přičemž není bez zajímavosti, že byla obrácená, to znamená, že bod varu vody byl označen nulou a bod mrazu byl na stovce. Po německém fyzikovi Gabrielu Fahrenheitovi (1686–1736) je pojmenovaná Fahrenheitova stupnice, kde bod mrazu představuje 32 oF a bod varu vody 212 oF. Stupnice se dosud používá v USA, jejich závislých územích, v omezené míře v Kanadě a zřídka ještě na Britských ostrovech. Pro úplnost dodávám, že podle francouzského přírodovědce René-Antoina Ferchaulta de Réaumura (1683–1757), který bod mrznutí stanovil na 0 oR a bod varu vody na 80 oR, existuje také „Reomírova“ stupnice. Zavedl ji v roce 1730, tedy dvanáct let před Celsiem, ale dnes se již téměř nepoužívá. Zato se můžeme setkat se stupni Kelvina (oK). Stupnici navrhl skotský matematik a fyzik William Thomson (1824–1907), povýšený za své významné vědecké úspěchy do šlechtického stavu pod jménem lord Kelvin. Jeho stupnice má stejný rozdíl teplot jako Celsiova (1 oC = 1 oK), ale posunutý počátek 1 oC odpovídá 273,15 oK.
V krasobruslení je celá řada skoků pojmenovaných po jejich autorech: axel-paulsen po Norovi Axelu Paulsenovi, který jej předvedl v roce 1882, salchow po švédském krasobruslaři a prvním olympijském vítězi v krasobruslení Ulrichu Salchowovi (1877–1949), který jej vynalezl v roce 1909, rittberger po Werneru Rittbergerovi, který jej předvedl v roce 1910 a lutz po rakouském krasobruslaři Aloisu Lutzovi (1898–1918), který jej vymyslel v roce 1913.
Ale máme tu také makadam, směs štěrkoviny různého zrnění, používanou k úpravě vozovek, která se tak nazývá podle skotského inženýra MacAdama (†1836), hubertus, plášť z látky s dlouhým vlasem ležícím v jednom směru, původně myslivecký, má svůj název podle patrona myslivců, biskupa sv. Huberta (†728), a morseovku neboli Morseovu abecedu podle amerického vynálezce jménem Samuel Morse (1791–1872).
V krasobruslení je celá řada skoků pojmenovaných po jejich autorech: axel-paulsen po Norovi Axelu Paulsenovi, který jej předvedl v roce 1882, salchow po švédském krasobruslaři a prvním olympijském vítězi v krasobruslení Ulrichu Salchowovi (1877–1949), který jej vynalezl v roce 1909, rittberger po Werneru Rittbergerovi, který jej předvedl v roce 1910 a lutz po rakouském krasobruslaři Aloisu Lutzovi (1898–1918), který jej vymyslel v roce 1913.
Ale máme tu také makadam, směs štěrkoviny různého zrnění, používanou k úpravě vozovek, která se tak nazývá podle skotského inženýra MacAdama (†1836), hubertus, plášť z látky s dlouhým vlasem ležícím v jednom směru, původně myslivecký, má svůj název podle patrona myslivců, biskupa sv. Huberta (†728), a morseovku neboli Morseovu abecedu podle amerického vynálezce jménem Samuel Morse (1791–1872).
Proč se však sklence na brandy či koňak říká napoleonka? Na nízké stopce stojící široká sklenice, která se nahoře zužuje a připomíná malý cylindr petrolejové lampy, slouží k zahřívání v dlani. Napoleonka se jí říká jenom u nás, ve zbytku světa se jedná o označení neznámé. Kde se vzalo? Stalo se tak díky aktivitám československých skláren v polovině minulého století. Tehdy se tyto brandy snifters či ballon glass zdobily císařskou korunkou a velkým N, patřily k vyhledávaným dárkům, ale s Napoleonem nemají nic společného.
Žádné komentáře:
Okomentovat