Příběhy Sherlocka Holmese 7 (Předchozí článek Údolí strachu)
Povídková kniha, jíž Conan Doyle svůj cyklus o Sherlocku Holmesovi a doktoru Watsonovi zvolna uzavíral, vznikala v mnohem větším časovém rozpětí než jeho dřívější knihy povídek o témž hrdinovi. Mezi publikací nejstarší a poslední povídky knihy uplynulo čtyřiadvacet let.
K podstatným rysům holmesovského cyklu, zformovaným v raných povídkách, Doyle už nepřidal nic překvapivě nového k tomu, co v očích publika jednou provždy udělalo Holmese Holmesem a Watsona Watsonem. Pokračoval prostě jen pomalejším tempem v práci se zdarem započaté v mládí, v práci, kterou si jeho čtenáři oblíbili, na niž čekali a za niž mu byli vděčni. Chybějící moment novosti a překvapení však neznamená, že Doylovy pozdní povídky o Holmesovi jsou méně zdařilé. Stále přinášejí poutavou detektivní četbu a některé z nejlepších holmesovských povídek najdeme právě zde: Doyle je psal se zralostí autora poučeného dlouhou zkušeností; velmi dobře už z praxe znal slepé uličky detektivní literatury, ošidnost zápletek, které se zdají únosné jen na první pohled, i zdánlivě dokonalé logické konstrukce, které se tvrdošíjně vzpírají beletristickému zpracování. Ve většině případů se všem těmto úskalím vyhnul.
Čteme-li dnes Doylovy holmesiády znovu, překvapuje kvalita a vyrovnanost celého cyklu, i když vznikal ve velkém časovém rozpětí. Starý pán pracoval s úctyhodným rozmyslem a suverenitou, měl harmonický, dobově racionální styl, pro nás dnes starosvětsky rozmarný. Čas jeho dílu nic neubral, navíc přibyla líbezná patina starých časů: kouzlo plynových luceren v mlhavých ulicích viktoriánského Londýna a vlaků, které jezdívaly vždy přesně; příjemná nekomplikovanost povah a roztomilá obřadnost společenského života; navždy ztracený poklid světa, ve kterém už dávno nežijeme.
Kniha obsahuje povídky:
Vila Vistárie (Vila Vistárie)
Lepenková krabice (The Cardboard Box)
Rudý kruh (The Red Circle)
Bruce-Partingtonovy dokumenty (The Bruce-Partington Plans)
Umírající detektiv (The Dying Detective)
Nezvěstná šlechtična (The Disappearance of Lady Frances Carfax)
Ďáblovo kopyto (The Devil's Foot)
Poslední poklona (His Last Bow)
K podstatným rysům holmesovského cyklu, zformovaným v raných povídkách, Doyle už nepřidal nic překvapivě nového k tomu, co v očích publika jednou provždy udělalo Holmese Holmesem a Watsona Watsonem. Pokračoval prostě jen pomalejším tempem v práci se zdarem započaté v mládí, v práci, kterou si jeho čtenáři oblíbili, na niž čekali a za niž mu byli vděčni. Chybějící moment novosti a překvapení však neznamená, že Doylovy pozdní povídky o Holmesovi jsou méně zdařilé. Stále přinášejí poutavou detektivní četbu a některé z nejlepších holmesovských povídek najdeme právě zde: Doyle je psal se zralostí autora poučeného dlouhou zkušeností; velmi dobře už z praxe znal slepé uličky detektivní literatury, ošidnost zápletek, které se zdají únosné jen na první pohled, i zdánlivě dokonalé logické konstrukce, které se tvrdošíjně vzpírají beletristickému zpracování. Ve většině případů se všem těmto úskalím vyhnul.Čteme-li dnes Doylovy holmesiády znovu, překvapuje kvalita a vyrovnanost celého cyklu, i když vznikal ve velkém časovém rozpětí. Starý pán pracoval s úctyhodným rozmyslem a suverenitou, měl harmonický, dobově racionální styl, pro nás dnes starosvětsky rozmarný. Čas jeho dílu nic neubral, navíc přibyla líbezná patina starých časů: kouzlo plynových luceren v mlhavých ulicích viktoriánského Londýna a vlaků, které jezdívaly vždy přesně; příjemná nekomplikovanost povah a roztomilá obřadnost společenského života; navždy ztracený poklid světa, ve kterém už dávno nežijeme.
Kniha obsahuje povídky:
Vila Vistárie (Vila Vistárie)
Lepenková krabice (The Cardboard Box)
Rudý kruh (The Red Circle)
Bruce-Partingtonovy dokumenty (The Bruce-Partington Plans)
Umírající detektiv (The Dying Detective)
Nezvěstná šlechtična (The Disappearance of Lady Frances Carfax)
Ďáblovo kopyto (The Devil's Foot)
Poslední poklona (His Last Bow)
Následující článek Z archivu Sherlocka Holmese
Žádné komentáře:
Okomentovat