Cestou na setkání toulkařů do Kytlic

Jako každý rok, i tentokrát jsem jak pro cestu na sever Čech, tak i zpět, připravil KPČ. Neználkům turistické terminologie prozradím, že zkratka znamená kulturně-poznávací činnost.

Zastavujeme v Mladé Boleslavi, městě s 44 000 obyvatel a více než stoletou tradicí výroby automobilů. V roce 1895 zde dva Václavové, knihkupec Klement a strojní zámečník Laurin, založili společnost a dílnu původně pro výrobu jízdních kol. O tři roky později vyrobili první motocykl a v roce 1905 první automobil. Od té doby jej následovaly miliony dalších. Dnešní Škoda Auto, a. s., je od roku 1991 součástí koncernu Volkswagen a jen v Mladé Boleslavi má na dvacet tisíc zaměstnanců.

Adri vyfotila na jednom paneláku vtipnou reklamu

Máme před sebou dost času, a tak si s parkováním nedělám těžkou hlavu. Nacházím malé parkoviště mezi paneláky pár kroků od náměstí Republiky. Za socíku to bylo Leninovo náměstí, kterému od prvomájových oslav v roce 1965 dominovala – jak jinak – socha Vladimíra Iljiče. Ačkoliv ve skutečnosti byl Lenin malý, akademický sochař Vladimír Reich jej udělal třímetrového, s vypnutou hrudí zaujímajícího typický řečnický postoj s rukama zaklesnutýma za rozepnuté sako a vestu. Socha vážila 930 kilogramů a stála na šestimetrovém podstavci. Autor s ní slavil takový úspěch, že od roku 1966 měly stejný odlitek Karlovy Vary, od roku 1972 Neratovice a od roku 1979 také Cheb. Mladoboleslavští pamětníci dodnes vzpomínají, jak se město několikrát probouzelo a na Leninově náměstí nastalo pozdvižení: někdo dal vůdci proletariátu na záda batoh, aby už konečně někam šel... A on opravdu šel – ale až na jaře 1990, po pětadvaceti letech.
My také jdeme – do centra. Míjíme park s kostelem sv. Havla, kde se setkáváme s jedním z mnoha zastavení Metalové stezky. Je dlouhá sedm kilometrů, má 16 panelů a návštěvníky zavádí do historických zákoutí města, kde je upozorňuje na pamětihodnosti, které jim mnohdy zůstávají utajeny.
Po levé ruce máme barokní kostel sv. Jana Nepomuckého a přímo před sebou turistické informační centrum, kolem něhož samozřejmě neprocházíme bez povšimnutí. Míjíme nedávno zrenovovaný arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž září v plné kráse, a míříme na Staroměstské náměstí.

Jeho samostatně stojící zvonice zanikla a zvony jsou nyní umístěny ve věži sousední renesanční, barokně upravené Staré radnice.

Náměstí se postupně zužuje, domy jsou z velké části renesanční, různě přestavěné, část u nich má podloubí. Naším cílem je pozdně gotický městský palác zvaný Templ. Byl postaven kolem roku 1490 jako sídlo hejtmana boleslavského panství Jana Císařovského z Hliníka. Třípodlažní budova se nachází na skalní ostrožně nad řekou Jizerou v linii hradeb, což palác předurčovalo i k obranné funkci. Do Bílé hory byli majiteli Templu význační šlechtici, roku 1628 byl palác prodán jako konfiskát a stal se majetkem předních měšťanů. Po požáru během třicetileté války proběhly rozsáhlé barokní úpravy a Templ ztratil postavení panského domu.

V současné době se v Templu nachází výstavní síň a stálá archeologická a historická multimediální expozice, která moderním způsobem mapuje a prezentuje archeologické objevy a významné historické památky nejenom města, ale i širšího okolí až do oblasti Českého ráje. V nejspodnější části Templu je vytvořena podle reálného vzoru simulace jeskyně, možné svatyně Keltů. V expozici jsou vystaveny nejen autentické předměty, ale i celé nálezové situace, tak jak je archeologové odkryli. Expozice představuje také nález osobního archivu Matouše Konečného, posledního seniora Jednoty bratrské v Čechách, který čítá více než 500 dopisů, desítky rejstříků, účtů, různých poznámek či konceptů a je zcela mimořádný a v našich novodobých dějinách v podstatě nemá obdoby. Písemnosti nejde dlouhodobě vystavovat, a tak forma zpřístupnění pomocí počítačů je ideálním způsobem, jak trvale, po celý rok, přiblížit unikátnost i rozmanitost objevených dokumentů.
Po obědě se jdeme podívat na hrad, kde sídlí Muzeum Mladoboleslavska. Počátky hradu spadají až do 2. poloviny 10. století a jsou spojeny se vznikem hradiště, které zaujímalo prakticky celou plochu dnešního Starého města. Hrad byl postaven za pánů z Michalovic v polovině 14. století na místě hradu knížete Boleslava II. 

Během staletí prošel gotickými a renesančními úpravami. Koncem 16. století přestal plnit funkci rezidence a za třicetileté války byl vydrancován Švédy. Poté sloužil jako zvonařská dílna, počátkem 18. století byl upraven na kasárna a armádě pak sloužil až do roku 1953. Do roku 1972 zde vyl umístěn sklad textilu a po jeho zrušení využívá hradní prostory archiv a Muzeum Mladoboleslavska s historickými a národopisnými sbírkami, souborem lidových krojů.

Následující článek Setkání toulkařů v Kytlicích (I)