Seminář cvičitelů a vedoucích turistiky (II)

Druhý den podzimního semináře cvičitelů a vedoucích turistiky z oblasti KČT Vysočina.

Ráno vytváříme dvě skupiny – první odjíždí auty pod hráz vodního díla Dalešice na exkurzi do elektrárny, naše druhá skupina k Mohelenské hadcové stepi. Jedu s mírným zpožděním jako poslední a vidím, že za odbočkou do Mohelna stojí auta našich kolegů a řidiči zjevně váhají, kudy pokračovat. Také nevím, ale kdybych zastavil za nimi, překážel bych na hlavní silnici v provozu, a tak je objíždím a jedu neohroženě dál. Ostatní nabyli dojmu, že cestu ke stepi znám, a řadí se za mnou...
Matně si vzpomínám, že ke stepi se musí projet celou vsí a dost možná, že bych tam i trefil – kdybych vpravo od nás nezahlédl krojovanou skupinu mladíků a dívek. 

„Koukejte, něco se tady děje,“ říkám kolegům v autě, „zajedeme se tam podívat?“ Všichni souhlasí, jenže ulička je slepá, objíždím tedy celou čtvrť a zastavuji na příhodném místě, z něhož pak dojdeme kousek pěšky. Všechna auta zastavují za mnou a řidiči nevěřícně kroutí hlavami, kam jsem je zavedl. Nakonec jdeme všichni za folklórem...
„Máme dneska hody,“ říkají a chystají se na průvod. Chvíli to trvá, nakonec muzikanti spustí a průvod se dává do pohybu.

Část cesty s průvodem absolvujeme a pak se vracíme k autům. Odjíždíme k Mohelenské stepi vzdálené jen půl kilometru. Hned u parkoviště u začátku stezky je navršená mohyla ze starší doby kamenné, stará tedy víc než 2 500 roků. Takové mohyly daly Mohelnu jméno. Na mohyle stojí barokní boží muka, tzv. antoníček.

Vyrovnáme auta vedle sebe a odcházíme na Naučnou stezku Mohelenská hadcová step. Step byla vyhlášena národní přírodní rezervací 31. prosince 1933, naučná stezka vznikla již ve druhé polovině 20. století a byla obnovena v roce 2007. Původně měla dva kratší okruhy, po obnově jen jeden 3,3 km dlouhý s deseti novými panely s informacemi o tomto unikátním území. Vede převážně po pěšinách přes louky a mezi stromy, místy je povrch kamenitý, členitý a pro cyklisty nesjízdný.

Step má teplé a suché mikroklima, na jehož vzniku má velký podíl geologický podklad svahů, tvořený převážně hadcem neboli serpentinitem, silně bazickou tmavozelenou nebo černozelenou horninou, která dobře akumuluje teplo. Hadcové půdy jsou bohaté na hořčík, ale velmi chudé na živiny. 

V kombinaci s nedostatkem srážek má tento substrát nepříznivé účinky na mnoho druhů rostlin a způsobuje například nanismus neboli zakrslost. Na stepi bylo napočítáno celkem 318 druhů nanismů teplomilných rostlin. Neobyčejně bohatá je tu také fauna, žije zde množství pavouků a hmyzu, dále plazi, teplomilné druhy ptáků a malá populace sysla obecného. My jsme žádného nezahlédli, ani Jardu Sysla, protože odjel už včera večer. Zato z další vyhlídky vidíme Jadernou elektrárnu Dukovany i hráz vodní elektrárny Mohelno:

Sestupujeme lesem dolů, míjíme Mohelský mlýn,...

... pokračujeme proti toku Jihlavy a v závěru prudce stoupáme k božím mukám. Z parkoviště odjíždíme do Kramolína a dolů k elektrárně pod hrází Dalešické přehrady. Sypaná hráz s jílovým těsněním o výšce 99,5 m a délce v koruně 350 m je nejvyšší svého druhu v ČR. V koruně je široká osm metrů, zato v základnové spáře 300  m, její kubatura činí 95 mil. m3.

S první skupinou vracející se z exkurze přicházejí dvě průvodkyně, Marta a Dana, obě znám z několika dvoudenních školení pracovníků turistických informačních center, která se konala v Telči. 

Na úvod téměř dvouapůlhodinové exkurze absolvujeme v infocentru přednášku a video o elektrárně a teprve potom odcházíme do provozu.  Elektrárna a rozvodna, umístěné u paty hráze mají zakulacený tvar zvolený pro betonovou hráz. Při podrobnějších geologických průzkumech se však zjistilo, že okolní prostředí nevyhovuje pro betonovou hráz, proto byla zvolena sypaná hráz z místních materiálů, přičemž střední vodotěsná část je z jílu.

Po nedávných generálních opravách turbosoustrojí s reverzními Francisovými turbínami činí celkový výkon 480 MW, tedy 4 x 120 MW. Pro výrobu energie, ale i jako pohon v čerpadlovém provozu, jsou použity synchronní generátory o napětí 13,8 kV a s obousměrným točením. Pro transformaci napětí generátorů na napětí vývodů 420 kV slouží blokové transformátory. Roční výroba je 745 GWh, Jaderná elektrárna Dukovany vyrobí 14 000 GWh za rok. Z hlediska instalovaného výkonu je přečerpávací vodní elektrárna Dalešice druhou největší vodní elektrárnou v České republice. Pro provoz energetické sítě je neocenitelná její schopnost najet na plný výkon do šedesáti sekund. Elektrárna je plně automatizována a dálkově ovládána buď z výrobního dispečinku elektrárenské společnosti ČEZ, nebo z dispečinku provozovatele přenosové soustavy.
Na turbíny přivádějí vodu čtyři ocelová potrubí o průměru 6,2 m.