Po absolvování besedy se spisovatelkou Marií Formáčkovou (psal jsem o ní na tomto blogu zde), jsem si z celé plejády jejích knížek půčil titul, který napsala s Vratislavem Ebrem.
Kniha má název Narozen na popravišti a podtitul Od Heydricha ke knihám... Jde o skutečný příběh autora, jehož život začal doslova na popravišti. Jeho maminka Františka Sívková se za svobodna jmenovala Valčíková, její bratr byl parašutista Josef Valčík, vedle Alfréda Bartoše a Jiřího Potůčka člen skupiny Silver A a jeden z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha. Za svůj příbuzenský vztah zaplatila popravou tři měsíce po porodu malého Vráti. V říjnu 1942 byla poslána hned z porodního sálu ve věznici na Pankráci do koncentračního tábora Mauthausen, kde v lednu následujícího roku zahynula v plynové komoře. Jeho otec zemřel také, už v roce 1942 byl v Mauthausenu zastřelen tři dny po jeho narození.
Nacisté zabili téměř všechny příbuzné atentátníků, kteří se v květnu roku 1942 na atentátu podíleli. Uvažovali, že pošlou do plynu Vráťu i jeho sourozence Martu, Stanislava a Miroslava, aby eliminovali možnost pomsty za rodiče.
Vráťu si osvojili manželé Ebrovi a jeho sourozenci ještě dlouho po válce netušili, že nezahynul spolu s jejich matkou. On sám se o svém narození a rodičích dozvěděl až v patnácti letech. „Ani nevím, kdy jsem se narodil,“ říká, „v rodném listu mám asi 20. října.“ Manželé Ebrovi měli obavu, aby se jim neodcizil. Později ale navázal se svými dvěma bratry a sestrou přátelský vztah.
Autor v této knize poutavou formou popisuje historické události spojené s atentátem na Reinharda Heydricha, dopady tohoto činu na jeho rodinu a věnuje se i svému soukromému životu od vstupu do knihkupeckého světa až po současnost.
* * *
Vratislav Ebr, dříve knihkupec, dnes – jak sám říká – více sepisovatel než spisovatel, archivář a moderátor, je autorem 43 knížek. Část z nich vychází v kapesní edici Veselé knížky Vráti Ebra, například Rok den po dni s humorem, Třesky plesky hezky česky, Postelové radovánky aneb Co v nich hledáme, máme, nemáme.
Žádné komentáře:
Okomentovat