DP Sparťanský turistický maratón

Trasa pochodu je shodná s ročníkem 2013, kdy jsem ovšem šel její delší, třicetikilometrovou variantu (naleznete na tomto blogu zde), takže text ani fotky by nepřinesly nic nového. Omezím se tedy jen na plánek trasy a na závěr pochodu.

Podle předem připraveného plánu se zastavujeme v ulici Nad Kolčavkou v pivovaru Kolčavka, který zajistil, že po 86 letech existuje libeňské pivo… 

V Libni ve 2. polovině 16. století založil Albrecht z Brukštejna Zámecký pivovar. V roce 1899 jej získal do pronájmu První pražský měšťanský pivovar, ale vzápětí jej uzavřel a v roce 1900 tento pivovar zanikl zcela. Pod Libeňským zámečkem jsou původní budovy Zámeckého pivovaru dodnes dochovány. Dalším libeňským pivovarem byl pivovar založený roku 1874 Albrechtem Goldfingerem. V roce 1880 jej koupil Karel Knobloch a vlastnil ho až do své smrti v roce 1888. Během dalších let se majitelé střídali, společnost The Bohemian Brewerie Limited pivovar významně rozšířila a modernizovala, záhy se však dostala do finančních potíží a pivovar byl prodán společnosti První parostrojní pivovar v Praze VIII. V roce 1928 bylo vaření piva ukončeno a pivovar zrušen.
A tak čest Libně zachraňuje od 30. října 2014 pivovar Kolčavka. V nově vzniklé pivovarské restauraci potěší posezení nejen v lokále, ale také přímo u měděné pětisetlitrové varny, kde více než 80 návštěvníků může být svědky vaření piva přímo na „place“. Základní sortiment tvoří jedenáctka a dvanáctka doplněná o sváteční ležáky a řadu speciálů: 

• Kolčavka 11° – ležácká světlá, obsah alkoholu 4,5 %
• Kolčavka 12° – libeňský světlý ležák, 5 %
• Kolčavka Ginger Beer 14° – jemně chmelený spodně kvašený speciál se sníženou hořkostí, jantarové až medové barvy s přídavkem čerstvého strouhaného zázvoru, 6 % 
• Kolčavka 12° pšenka – svrchně kvašený ležák s příchutí hřebíčku, banánů a citrusových plodů, 5 %
• Kolčavka černá 13° – spodně kvašená se sladovokávovou příchutí, 5,5 %
• Kolčavka nakouřená 13° – tmavý speciál, 5,5 %
• Kolčavka Marzen 14° – speciál červený, 6 %
• Kolčavka Irish Red Ale 12° – temně rudý svrchně kvašený ležák, 5 %
• Kolčavka Irish Red Ale 13° – temně rudý svrchně kvašený ležák, 5,5 %
• Kolčavka 13° – původní receptura pivovaru Kolčavka, vyrobeno z tradičních amerických surovin, 5,5 %
• Czech India Pale Ale – polotmavý speciál podle anglické receptury, 6 %
• Kolčavka Honey Ale 22° – tmavé pivo s medovou chutí, 7 %

Jak to ale udělat, když mají takový výběr a zvědavost je velká? Rada je jednoduchá: objednejte si „prkno“. Je to pět druhů zdejšího piva ve dvoudecových sklenicích servírovaných opravdu na prkně.

A když si uděláte jasno, můžete si objednat buď z ochutnaných, nebo jiný druh, který na prkně nebyl. Já si objednal Kolčavku Ginger Beer 14°, tedy zázvorové, a na závěr Kolčavku Czech IPA 15°, polotmavý speciál s vysokou hořkostí, vařený podle anglické receptury, avšak výhradně z českých surovin. Na ;„Mrtvého kostelníka“, černé patnáctistupňové s obsahem alkoholu 5,5 % (0,3 l za 43 Kč) jsem se ale už necítil...
Na Kolčavce jsme ovšem nejen pili, ale také dobře jedli, jen se podívejte:

Teprve potom pokračujeme do cíle pochodu ve sportovní hale Sparty. O tom, co s načatým odpolednem, máme předem jasno. Jdeme na Palmovku, metrem na náměstí Republiky a odtud do nové budovy Národního muzea na výstavu Archa Noemova. Podobně jako na mytické arše se i na výstavě setkáváme s nebývalým shromážděním nejrůznějších živočichů. Nejedná se sice o jejich záchranu před zničující potopou světa, přesto pocit, že život zvířat je v nebezpečí, přetrvává. Expozice ukazuje, jak jsou nejrůznější druhy a společenstva zvířat na Zemi rozšířeny a také že mnohé druhy dříve běžných živočichů jsou dnes už velmi vzácné a bez účinné ochrany by ze zemského povrchu mohly snadno zmizet. 
Setkávají se tu unikátní model obří hlubokomořeské krakatice, velcí kopytníci z afrických savan, vzácné želvy a leguáni z Galapážských ostrovů, endemičtí lemuři z lesů Madagaskaru, los či lední medvěd z chladného severu a irbis nebo tygr z asijských hor a nížin. Nechybí krása lastur mořských měkkýšů nebo zářivé barvy křídel tropických motýlů. Smutné je, že k největším unikátům výstavy patří exponáty již zcela vyhubených druhů, které dnes dokládají jen muzejní depozitáře. Připomínají tak skutečnost, že významnou roli v ochraně živočišných druhů a jejich životního prostředí hrají vědecký výzkum, muzea, zoologické zahrady a národní parky.