V zasedací místnosti světelské radnice se konala třetí přednáška z cyklu, který pořádá Město Světlá nad Sázavou ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Editum.
Přednášející Mgr. Pavel Rous, bývalý pracovník havlíčkobrodského Muzea Vysočiny, rozdělil svou přednášku na několik částí. První se týkala Čeňka z Vartenberka, jednoho z nejvýznamnějších šlechticů své doby, politika sympatizujícího s husitským reformním hnutím, který umožnil Janu Husovi možnost pobývat na Kozím hrádku u Sezimova Ústí. V letech 1414 až 1420 byl nejvyšším purkrabím a tedy po panovníkovi nejvýznamnějším mužem v českém království. Jeho činem dokumentujícím vztah ke kališnictví byl v roce 1417 únos Heřmana z Mindelheimu, titulárního biskupa nikopolského, a jeho přinucení světit na hradě Lipnici kněze podobojí.
Druhá část se týkala Stížného listu, který jeho signatáři 2. září 1415 zaslali kostnickému koncilu na protest nejen proti upálení Mistra Jana Husa, ale pojali jej také jako obhajobu jeho učení. Stěžovali si na postup kostnického koncilu proti osobě Jeronýma Pražského a protestovali proti nespravedlivému nařčení Království českého a Markrabství moravského z kacířství. Z odborné literatury je známo, že list byl vyhotoven v osmi exemplářích latinského znění, avšak dochoval se jediný originál opatřený 99 přivěšenými pečetěmi signatářů, který je dnes uložen v Univerzitní knihovně ve skotském Edinburghu. Jako první přivěsil svou pečeť nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartenberka. Většinu stěžovatelů tvořili drobní zemané. Z našeho nejbližšího okolí se jednalo o Roprechta z Okrúhlic (Okrouhlice), Mikuláše a Petra z Pohledi, Albrechta z Nelechova (Melechova), Lévu z Lukého (Loukova), Chýnu a Kuneše z Pavlova, bratrance Mikuláše staršího a Mikuláše mladšího z Ledče a Lévu z Chřenovic.
V třetí části se Mgr. Rous blíže zabýval již zmíněným svěcením husitských kněží na hradě Lipnici, na závěrečnou část přednášky, nazvanou Bitva pod Melechovem, pro nedostatek času již bohužel nedošlo.
Jak řekl Marek Chvátal, společnost Editum je – v případě, že světelská radnice projeví zájem – připravena uspořádat na jaře další sérii přednášek, tentokrát s přírodovědnou tematikou, případně na podzim příštího roku pokračovat s přednáškami historickými.
Druhá část se týkala Stížného listu, který jeho signatáři 2. září 1415 zaslali kostnickému koncilu na protest nejen proti upálení Mistra Jana Husa, ale pojali jej také jako obhajobu jeho učení. Stěžovali si na postup kostnického koncilu proti osobě Jeronýma Pražského a protestovali proti nespravedlivému nařčení Království českého a Markrabství moravského z kacířství. Z odborné literatury je známo, že list byl vyhotoven v osmi exemplářích latinského znění, avšak dochoval se jediný originál opatřený 99 přivěšenými pečetěmi signatářů, který je dnes uložen v Univerzitní knihovně ve skotském Edinburghu. Jako první přivěsil svou pečeť nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartenberka. Většinu stěžovatelů tvořili drobní zemané. Z našeho nejbližšího okolí se jednalo o Roprechta z Okrúhlic (Okrouhlice), Mikuláše a Petra z Pohledi, Albrechta z Nelechova (Melechova), Lévu z Lukého (Loukova), Chýnu a Kuneše z Pavlova, bratrance Mikuláše staršího a Mikuláše mladšího z Ledče a Lévu z Chřenovic.
V třetí části se Mgr. Rous blíže zabýval již zmíněným svěcením husitských kněží na hradě Lipnici, na závěrečnou část přednášky, nazvanou Bitva pod Melechovem, pro nedostatek času již bohužel nedošlo.
Jak řekl Marek Chvátal, společnost Editum je – v případě, že světelská radnice projeví zájem – připravena uspořádat na jaře další sérii přednášek, tentokrát s přírodovědnou tematikou, případně na podzim příštího roku pokračovat s přednáškami historickými.
Žádné komentáře:
Okomentovat