Jarní počasí, příhodné pro výlet a vycházku, nás vytáhlo za poznáním Uhelné Příbrami a jejího okolí.
Uhelná Příbram leží asi deset kilometrů severozápadně od Chotěboře a má kolem pěti set obyvatel. Byla založena ve 2. polovině 11. století na okraji pohraničního hvozdu mezi Čechami a Moravou jako strážkyně Liběcké zemské stezky, která vedla úbočím Strážného vrchu (511 m) a kolem zdejšího kostela. Obyvatelé vsi se živili uhlířstvím. Potřeba dřevěného uhlí byla ve středověku značná, byly zakládány další uhlířské obce (Úhrov, Perný, Borová) a Uhelná Příbram se stala střediskem celého uhlířského obvodu. Sem bylo uhlí sváženo z ostatních obcí a dováženo hutím a mincovně v Kutné Hoře. Uhlíři získávali od panovníků různá privilegia, během doby však začalo docházet ke sporům mezi uhlíři, feudály a kutnohorskými podnikateli, a tak se od roku 1506 začaly objevovat tendence usilující o likvidaci výsad uhlířského tovaryšstva. Zlom nastal v roce 1527, kdy král Ferdinand I. Habsburský v Kutné Hoře vyhlásil, že uhlí může vyrábět a do Kutné Hory dovážet kdokoliv.
Výroba dřevěného uhlí probíhala zuhelňováním dřeva ve stojatých nebo ležatých milířích. Stojatý milíř býval vysoký tři metry s kruhovou základnou o průměru šest metrů a obsahoval asi čtyřicet kubíků dřeva – listnatého i smrkového. Zmenšený model milíře stojí v Uhelné Příbrami na náměstí.
V roce 1483 byla ves povýšena na městečko, které ale později kleslo opět na ves. Na městys s právem konání výročních a dobytčích trhů byla znovu povýšena 11. května 1795 Františkem I., králem uherským a českým a markrabětem moravským.
Naproti modelu milíře se nachází bývalá zájezdní hospoda, před kterou stojí Lípa svobody. Pod ní se 28. února 1469 sešli král Matyáš Korvín se svým tchánem králem Jiřím z Poděbrad a jeho syny ke společnému obědu. Matyáš, který proti Jiřímu vytáhl s vojskem, byl předešlého dne u nedalekého Vilémova Jiřím obklíčen a v Úhrově spolu dohodli smír. K této události se váže známý obraz Mikoláše Alše „Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem“.
Památník vojínům padlým ve světových válkách, který stojí na prostranství před bývalým hostincem, byl postaven v roce 1928 za 6 130 Kč pocházejících ze sbírek.
Jen pár desítek metrů severně se nachází kostel sv. Michaela archanděla. Původně gotický, údajně opevněný palisádou a obehnaný příkopem, byl v 18. století barokně přestavěn. Sousední barokní faru dala v roce 1760 postavit Marie Dobřenská z Dobřenic.
Polní cestou opouštíme Uhelnou Příbram a přicházíme k rybníku obklopenému ze tří stran lesem:
Výroba dřevěného uhlí probíhala zuhelňováním dřeva ve stojatých nebo ležatých milířích. Stojatý milíř býval vysoký tři metry s kruhovou základnou o průměru šest metrů a obsahoval asi čtyřicet kubíků dřeva – listnatého i smrkového. Zmenšený model milíře stojí v Uhelné Příbrami na náměstí.
Naproti modelu milíře se nachází bývalá zájezdní hospoda, před kterou stojí Lípa svobody. Pod ní se 28. února 1469 sešli král Matyáš Korvín se svým tchánem králem Jiřím z Poděbrad a jeho syny ke společnému obědu. Matyáš, který proti Jiřímu vytáhl s vojskem, byl předešlého dne u nedalekého Vilémova Jiřím obklíčen a v Úhrově spolu dohodli smír. K této události se váže známý obraz Mikoláše Alše „Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem“.Památník vojínům padlým ve světových válkách, který stojí na prostranství před bývalým hostincem, byl postaven v roce 1928 za 6 130 Kč pocházejících ze sbírek.
Jen pár desítek metrů severně se nachází kostel sv. Michaela archanděla. Původně gotický, údajně opevněný palisádou a obehnaný příkopem, byl v 18. století barokně přestavěn. Sousední barokní faru dala v roce 1760 postavit Marie Dobřenská z Dobřenic.
Polní cestou opouštíme Uhelnou Příbram a přicházíme k rybníku obklopenému ze tří stran lesem:
Blížíme se k samotě Strakov, ale ještě před ní se cesta stáčí vpravo a postupně míjíme další tři rybníky. Jistě se nějak jmenují, ale v mapě žádný název není...
Přeskakujeme potok, který rybník napájí, a stoupáme lesem dokud nenarazíme na modrou turistickou značku. Jen pár desítek metrů doleva a jsme u Zkamenělé řeky, jednoho z cílů naší dnešní vycházky.
Proud rulových balvanů svým vzhledem opravdu připomíná zkamenělou rozbouřenou řeku.
Modrá značka nás přivádí do osady Tři Dvory, kde překračuje silnici, a mírně stoupá k lesu, v němž se – na vrcholu kopce Na kobyle (535 m) – ukrývá osamocená skála zvaná Kubík. Má trochu bizarní tvar, a tak někomu připomíná zajíce (lidově kubíka), někomu ležícího lva, někomu kobylí hlavu… Kopec býval dříve holý, ale v roce 1898 byl osázen a les pak převzal název Kubík.
Modrá značka nás přivádí do osady Tři Dvory, kde překračuje silnici, a mírně stoupá k lesu, v němž se – na vrcholu kopce Na kobyle (535 m) – ukrývá osamocená skála zvaná Kubík. Má trochu bizarní tvar, a tak někomu připomíná zajíce (lidově kubíka), někomu ležícího lva, někomu kobylí hlavu… Kopec býval dříve holý, ale v roce 1898 byl osázen a les pak převzal název Kubík.
Pokračujeme v cestě a přicházíme na okraj Uhelné Příbrami. Míjíme sokolovnu, která plní i funkci kulturního domu, a rybník Altejch, který je oblíbeným přírodním koupalištěm i cílem sportovních rybářů. Má rozlohu jednoho hektaru a je zjevné, že jeho jméno pochází z německého Alt Teich, tedy Starý rybník.
Odbočujeme ze silnice doprava, procházíme kolem lesního rybníka Kameník a od malé vodárny mírně stoupáme lesem. Díky GPSce nebloudíme a brzy stojíme před výraznou samostatnou skálou. Říká se jí Čertova kazatelna a její německé jméno Hoch Stein dalo název okolním lesu Hoštejny.
Žádné komentáře:
Okomentovat