pátek 28. dubna 2017

Kon-Tiki

Na den přesně před 70 lety, 28. dubna 1947, vyplul norský vědec Thor Heyerdahl na voru Kon-Tiki, aby dokázal, že Polynésie mohla být kolonizována z jihoamerického kontinentu.

Tato jeho migrační teorie se však setkala pouze s výsměchem a nepochopením, a tak se ji rozhodl podpořit realizací plavby na balzovém voru. Především musel opatřit finance, dát dohromady posádku a postavit vor, který byl věrnou kopií primitivních plavidel. Na jeho výrobu nepadl jediný hřebík, nýt či ocelový drát. Devět mohutných kmenů držela pohromadě pouze konopná lana. 
27. dubna se konal slavnostní křest plavidla, které dostalo jméno Kon-Tiki podle mýtického bílého náčelníka, jehož podle legend Inků jejich předci vyhnali z Peru na Tichý oceán. 
Příštího dne vor vyplul unášen mořskými proudy a větry směrem na západ. Oceán poskytoval posádce nevyčerpatelný zdroj čerstvé potravy, zásobu pitné vody mořeplavci doplňovali, kdykoliv zapršelo. Po 97 dnech plavby se ocitli na dohled pevniny, vylodění se však ukázalo velkým problémem, neboť nedokázali najít průchod přes korálový útes. Nakonec na něm vor ztroskotal poté, co jej mohutný příboj na něj vyvrhl. Po 101 dnech tak stanula posádka na pevnině.
Návrat do civilizace byl triumfální, výprava přinesla Heyerdahlovi nesmrtelnost. Jeho kniha Kon-Tiki Ekspedisjonen se stala bestsellerem přeloženým asi do 70 jazyků a dokumentární film z pořízených záběrů získal roku 1951 Oscara.
Ani zdařilá výprava však s odpůrci Heyerdahlovy teorie nepohnula – a budoucnost jim nakonec dala za pravdu. Genetické testy prokázaly, že Polynésie byla osídlena z jihovýchodní Asie.
*  *  *
Thor Heyerdahl (1914–2002), experimentální archeolog a mořeplavec uskutečnil později ještě další velkolepé výpravy. Svoji teorii o kontaktu Starého a Nového světa v předkolumbovské éře se rozhodl ověřit v praxi a roku 1969 nechal postavit loď z papyru, jakou používali staří Egypťané na Nilu a kterou se ještě dnes plaví indiáni na jihoamerickém jezeře Titicaca. Loď dostala jméno podle egyptského boha Slunce Ra, expedice však zkrachovala na silném poškození člunu nedaleko amerického kontinentu. Druhý pokus už byl úspěšný a 7. července 1970 přistál Ra II, který stejně jako jeho předchůdce vyplouval z marockého Safi, u břehů ostrova Barbados. V roce 1977 následovala výprava na primitivním rákosovém člunu Tigris po stopách dávných Sumerů, Egypťanů a obyvatel povodí Indu. Plavba začala v Iráku, odkud měla pokračovat do Rudého moře, kam se však kvůli konfliktu probíhajícímu v oblasti nedostala a skončila předčasně v Džibuti. Tam kapitán plavidlo na protest proti nesmyslnosti válek zapálil.
Heyerdahl byl činný také jako publicista, vedle prací ryze vědeckých napsal také knihy Akuaku o cenných archeologických vykopávkách a tajemných dobrodružstvích na Velikonočním ostrově, a Výpravy Ra, v níž líčí nejen dobrodružnou plavbu obou lodí přes Atlantik, ale i jejich stavbu a přípravy k vyplutí.
Kromě experimentální  mořeplavby se Heyerdahl věnoval například výzkumu na Maledivách, v Peru a na Velikonočním ostrově, kam v roce 1986 pozval i českého badatele Pavla Pavla, který si tam mohl ověřit svoji teorii o vztyčování tamních soch moai.
Nakonec Heyerdahl zakotvil s třetí manželkou Jacqueline na Tenerife, kde neúnavně plánoval další výpravy. 18. dubna 2002 však prohrál nerovný zápas s rakovinou.

Žádné komentáře:

Okomentovat