neděle 30. dubna 2017

DP Ježek Vysočiny

Pochodu pořádaného turisty z Jihavy-Bedřichova jsme se v minulosti zúčastnili již několikrát, proto jsme si trasu letos trochu modifikovali, abychom se podívali na některá místa po dlouhé době nebo dokonce poprvé.

Modrá turistická značka nás vede kolem restaurace U Lyžaře po silnici do Zborné. Její historický český název Bukowa byl odvozen od krajiny, která byla v místě založení vsi zalesněná především buky. Německé pojmenování Waldhof (Lesní dvůr) se poprvé objevilo v roce 1779, název Zborná byl vytvořen uměle a obci úředně přidělen až v roce 1923.
K zajímavostem nejbližšího okolí Zborné patří především pozůstatky po dolování. Na jedné ze starých map jsou zachyceny čtyři velké šachty na úpatí Vogelbergu, dnes nazývaného Ptačí vrch (637 m). Modrá značka vede jeho úbočím, ale to neznamená, že bychom vrchol minuli. Zvláště když se na něm ukrývá keška!
Vracíme se zpátky na modrou značku a pokračujeme po ní k severu, k rozcestí Vysoký kámenNa svazích pod stejnojmenným vrcholem se zachovala přirozená společenstva květnatých bučin suťových lesů s bohatým bylinným patrem. V roce 1982 bylo toto území vyhlášeno jako přírodní památka.
Tady značku opouštíme a stoupáme vzhůru lesní cestou pokrytou vrstvou spadaného listí. Krátce se zastavujeme u velkého dřevěného kříže...
... a míříme k obnažené skále.

Sestupujeme na zelenou značku, po které postupně klesáme až na rozcestí Pružinka na okraji Pávova. Tam přecházíme na žlutou značku, která nás mírným stoupáním přivádí znovu na okraj obce Zborná, nyní ovšem z opačné strany. Sestupujeme k dolní stanici lyžařského vleku a po sjezdovce stoupáme na vrch Rudný. Od horní stanice vleku je jednak krásný výhled, jednak pár kroků k ruině rozhledny.
Oba názvy, český Rudný i německý Schatzberg, odrážejí jeho hornickou historii a naději středověkých horníků v bohatství ukryté uvnitř (Schatz znamená česky poklad, Berg je kopec). Díky výhledům, které se shora naskýtají, stal se Schatzberg cílem jihlavských výletníků, takže když tam byl v polovině 19. století vystavěn triangulační bod, staly se jeho tři ochozy první vyhlídkovou věží. Na začátku 20. století pak byla na popud Jihlavského okrašlovacího spolku vyprojektována a vystavěna 27 metrů vysoká, dřevem obložená vyhlídková věž na čtyři metry vysoké kamenné podezdívce. Věž byla velmi oblíbená, avšak v roce 1940 byla – patrně vojáky Wehrmachtu – zapálena a dřevěná část beze zbytku shořela. 

Prudkým svahem sestupujeme ke studánce a pak pokračujeme – nejprve lesní cestou, později asfaltovou silničkou – k pomníčku sv. Huberta. V mohutném dubovém kmeni je vyřezán reliéf Setkání Huberta s jelenem. 
Stojí na místě u skalky, kde dříve stával kříž s obrázkem sv. Huberta. Pomníček byl slavnostně odhalen a vysvěcen 5. května 2009, městu ho věnovala Hospitální nadace Františka Antonína hraběte Sporcka v Kuksu. Jejím zřizovatelem je Řád svatého Huberta, založený v roce 1695 v Lysé nad Labem hrabětem Sporckem. Činnost řádu byla v průběhu doby utlumena, ale v roce 1993 byl řád obnoven a pracuje podle původních zásad a stanov. Členy řádu se mohou stát myslivci, kteří více než deset let aktivně vykonávají právo myslivosti a jsou křesťané; přijímáni jsou slavnostně na Kuksu. 

Hubert, šlechtic z bohaté akvitánské rodiny, žil na přelomu 7. a 8. století. Legenda vypráví, že jeho manželka zemřela při porodu syna právě na Velký pátek a Hubert, přemožen žalem, vyrazil na lov. V lese spatřil jelena se zářícím křížem mezi parohy, což považoval za znamení ke změně způsobu života. Stal se knězem a později biskupem. Byl pohřben v Lutychu a když byl po čase hrob kvůli přestěhování otevřen a tělo bylo nalezeno neporušené, byl prohlášen za svatého a den otevření jeho hrobu, 3. listopad, byl stanoven svátkem myslivců.

Žádné komentáře:

Okomentovat