DP Cestou Vysočiny

Po dlouhé době jsme se zúčastnili pochodu ve Štokách, který má mnohaletou tradici a je zajímavý tím, že jej nepořádá Klub českých turistů.

Štoky leží v kopcovité krajině 12 km severně od krajského města Jihlavy a 12 km jižně od okresního města Havlíčkův Brod. Písemný záznam z roku 1347 je uvádí jako farní ves a kolem roku 1372 se připomíná kostel. Od roku 1436 byly Štoky po 160 let součástí rozsáhlých majetků rodu Trčků z Lípy, za nichž byly povýšeny na městečko (1562) a získaly právo konání různých trhů, právo cla a mýta, odúmrt' a právo soudu. Za třicetileté války byly zpustošeny a v roce 1625 je zaznamenáno, že kromě kostela tu stál jen panský dvůr. Rozmach městečka nastal kolem roku 1760, kdy se budovala erární silnice Vídeň – Praha. 

Ve dnech 4. a 5. prosince 1805 se v okolí odehrál boj francouzských a bavorských oddílů opožděně postupujících ke Slavkovu. V boji údajně padlo na 1600 vojáků (podrobnosti naleznete na tomto blogu zde). 
V roce 1910 zde podle sčítání žilo 1250 obyvatel, z toho 161 české národnosti. Do konce druhé světové války byly Štoky součástí takzvaného jihlavského německého jazykového ostrova. V roce 1945 si odsun obyvatel německé národnosti vyžádal urychlené osídlování zemědělských usedlostí.
Kdy byl Štokům udělen znak, není známo. Ministerstvo vnitra se domnívalo, že pečetní znamení souvisí s panováním Trčků z Lípy a rozhodlo tedy 5. prosince 1950, že má být znak městečka malován jako erb Trčků z Lípy: štít dvakrát příčně dělený s vrchním pruhem černým, středním stříbrným a spodním červeným. Z horního okraje štítu vyrůstá bílé pštrosí pero.

Z Myslivecké chaty stojící na okraji Štoků, kde je start a cíl pochodu, se vydáváme na trasu 22 km. Nejdříve se jdeme podívat k rohu hřbitova, kde se nachází kamenná kašna se sousoším dětí správce zámku. Zemřely po požití většího množství máku, tedy alespoň podle místní pověsti. Stáří ani rok není znám.

Procházíme kolem kostela sv. Jakuba Staršího, jehož věž je uzavřená barokní kopulí s hodinami, které obci darovali majitelé panství Hohenzollernové za předcházející blahopřání konšelů ke zlaté svatbě knížecího páru v roce 1886. Míjíme také jednopatrový trojkřídlý zámek, v němž sídlí Lesní družstvo obcí.
Po modré turistické značce opouštíme centrum městečka a u autokempu i modrou značku. Lesními cestami přicházíme k Hanesovu mlýnu, který bývá dějištěm trampského a folkového festivalu Trampský širák. Letošní XIV. ročník se bude konat ve dnech 1. a 2. září. Právě dlouholetý pořadatel tohoto festivalu Pavel „Sampaj“ Solar mlýn loni od Lesního družstva Štoky odkoupil a celý areál pro návštěvníky zvětšuje a rekonstruuje.

Nejprve lesem a později po silnici se blížíme do Petrovic. Po pravé straně silnice stojí kaplička Panny Marie Bolestné, vybudovaná pravděpodobně roku 1799 společně s kaplí Povýšení sv. Kříže, která byla později přestavěna na kostel. U kapličky měl být prý zbudován i hřbitov a v obci postavena fara, ale z důvodu úmrtí dobrodince Josef Proksche k tomu už nedošlo. 
Během čtyřiceti let budování „světlých zítřků“ se z kapličky málem stala ruina...

... naštěstí byla na přání a za finanční spoluúčasti občanů z Německa v roce 1994 renovována a Vítem Tajovským, opatem želivského kláštera, následně vysvěcena. Uvnitř kaple je upevněn kříž z jasanového dřeva, který obepíná bronzová trnová koruna. Na zadní straně je tabulka s textem: „U této historické kapličky se naposledy modlili 8. 8. 1945 němečtí občané obce Petrowitz, kteří museli opustit obec.“

Na petrovické návsi odbočujeme vpravo do obce Chyška, která je místní částí Úsobí. Po silnici šlapeme do kopce a pak se dáváme doleva na polní cestu k samotě Maliní. Před osadou Kosovy znovu odbočujeme, tentokrát prudce doprava a podél lesa přicházíme k velkému dřevěnému kříži.

Jen pár desítek metrů od něj, vpravo na okraji lesa stojí zřícenina kaple Andělů strážných, kterou v roce 1715 vlastním nákladem vybudoval  farář D. Dvořák. Výnosem císaře Josefa II. v roce 1783 byla zrušena.

Chvíli sedíme pod přístřeškem, vychutnáváme si krásný výhled a pak polní cestou sestupujeme do Úsobí. První písemná zpráva o vsi pochází z roku 1307, v latinských textech je uváděná jako Ausobium, v německých Pollerskirchen. Od roku 1653 je užíván název obce Ausoba, později Ousobí a od roku 1920 Úsobí. Roku 1789 byla obec povýšena privilegiem císaře Josefa II. na městys, byl mu udělen znak a prapor. Toto privilegium získal tehdejší majitel panství Leopold Fučikovský z Grünhofu, za jehož působení dosáhlo Úsobí největšího hospodářského rozvoje.

Původně gotický kostel sv. apoštolů Petra a Pavla se uvádí již ke konci 13. století. Jeho přestavba do dnešní podoby proběhla v letech 1759–1760 a v té době byla také před farou vztyčena socha Piety a na bývalém hřbitově před kostelem postavena nová kostnice – kaple sv. Barbory.

V roce 1779 byla v Úsobí založena brusírna skla, jejíž tradici rozvíjely rody Sacherů, Wagnerů a Grossmannů. V době okupace byla v majetku soukromé společnosti pod firmou Pallme-König. Majitelé Theodor, Adele a Werner Pallme König a Edita Schefflerová byli německé státní příslušnosti, a tak správu převzal Fond národní obnovy. K. 1. 1. 1946 byla začleněna do nově vzniklého národního podniku Sklárny a brusírny Bohemia. V té době měla 82 pracovníků. Téměř 220 let trvající tradici broušení skla v Úsobí Sklárny Bohemia Jihlava v roce 1997 ukončily...

Historie zdejšího zámku sahá do poloviny 16. století, kdy zde byla vybudována vodní tvrz. V 1. polovině 18. stol. byla přebudována na pozdně-barokní trojkřídlý jednopatrový zámek s mírně převýšeným rizalitem uprostřed středního traktu tak, jak ho známe dnes. Vstupní portál je rámován jónskými sloupy nesoucími balkon. 

V roce 1769 byl vybudován před zámkem nový barokní most s kamennými sochami. Po druhé světové válce byl zámek znárodněn, převzala jej Nemocnice Havlíčkův Brod, která zde zřídila léčebnu dlouhodobě nemocných. Zámek přestal být udržován a chátral. V roce 1999 jej koupil Jaroslav Polák a hned začal s náročnou rekonstrukcí. V současné době je interiér zámku vybaven dobovým nábytkem, svou podobu získalo také nádvoří a park.
Z Úsobí vycházíme na polní cestu, která nás kolem samoty U Matějíčků přivádí na silnici k obci Úhořilka. Za ní se dostáváme na rozcestí, kde se napojujeme na žlutou turistickou značku, po níž přicházíme do Kochánova. Dominantou návsi je novogotická kaple z roku 1914 zasvěcená Narození Panny Marie.

Pokračujeme po žluté značce do Okrouhličky a po krátkém občerstvení v restauraci Šejdorfský mlýn se vydáváme na další cestu. Ze žluté značky odbočujeme vpravo a kolem takzvaného Zámku Skřivánek míříme do Štoků. U samoty na okraji lesa stojí kamenný křížek, který má namísto těla Ježíše Krista kytici růží.

A nakonec trasa pochodu: