čtvrtek 11. května 2017

Co jsem také přečetl__________Levhart

Osmá detektivka (v originálu Pansjerherte, česky Pancéřové srdce) s Harrym Holem, v níž má Jo Nesbø už mnohem blíž k thrilleru než ke klasické kriminálce.

Je totiž jen málo možností, jak rafinovanějším způsobem zabít oběť, než jak to dělá vrah v Levhartovi. Tohle je galerie psychopatického vraždění. Nesbø se ale nevyžívá v popisu krvavých scén, stačí mu pár vět, aby byl obraz dokonalý.
Jsou tu dvě ženy zalknuté krví z vlastních úst, bodné rány byly vedeny zevnitř úst. Jaká vražedná zbraň je mohla způsobit? Následuje bezhlavá oběšená na skokanské věži nad bazénem, muž přilepený vteřinovým lepidlem a utopený ve vlastní vaně a další mrtví. Harry má tentokrát k ruce sympatickou a praktickou policistku Kaju, děj začíná v Hongkongu, cesta vede na zasněžené pláně v norských horách, do vísky Ustaoset a pak na úpatí sopky do afrického Konga.
Podobně jako ve Spasiteli Nesbø nenásilně zkomponoval motiv z válečných událostí v bývalé Jugoslávii, tady lze vytušit znásilňování Afriky a těžbu coltanu, černé rudy obsahující niob a tantal, používaný při výrobě mobilů, notebooků a dalších elektronických přístrojů.
Nesbo je ukrutně dobrý díky vrstvám, kterými knihu tvoří. Nejde jen o vyšetřování vražd, ale také o souboj mezi policejními složkami, o vztahy mezi hrdiny. Místo vztahu k Rachel, která byla po otřesu ve Sněhulákovi „odklizena“ pryč, je tu možná zajímavější vztah k umírajícímu otci.
A tradičně se Nesbø opírá o schopnost vrhat do příběhu postavy, které působí plasticky. I každá oběť, která na světě pobude jen pět šest stran, má za sebou věrohodný příběh, odněkud přichází a někam by šla, kdyby ji vrah nezastavil.
Vrah je silný, chytrý a bezskrupulózní a v souboji s ním bude muset Harry obětovat víc, než čekal.
Zkrátka: Levhart je zatím nejtlustším (722 stran), nejděsivějším a nejlepším dílem Jo Nesbøa. Ještě o stupeň lepším než předchozí Sněhulák.

Žádné komentáře:

Okomentovat