Svět knihy 2017

Letošní 23. mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy, který se tradičně koná na Výstavišti Praha, má tři hlavní témata: Genius loci v literatuře, Kniha jako objekt a Audioknihy. Kromě toho jako vždy bohatý doprovodný program, řadu zahraničních hostů, výstavy, besedy, autogramiády, udílení cen a soutěže.

Výstaviště Praha, označované také jako holešovické výstaviště, vzniklo vydělením východní části parku Stromovka při příležitosti Jubilejní zemské výstavy, uspořádané v roce 1891. Centrem výstaviště se stal novobarokní Průmyslový palác vystavěný dle projektu architektů Bedřicha Münzbergera a Františka Prášila. K jeho stavbě  bylo poprvé v dějinách české architektury použito montovaných železných konstrukcí. 

Připomenu ještě, že za komunistické nadvlády bylo holešovické výstaviště přejmenováno na Park kultury a oddechu Julia Fučíka (lidově Park Juldy Fuldy nebo jen Julda Fulda) a Průmyslový palác na Sjezdový palác, neboť se zde mimo jiné pořádaly sjezdy KSČ. 

Z celé plejády větších či menších stánků všech možných nakladatelství s nepřeberným množstvím knih z jejich produkce zmíním z úsporných důvodů jen jeden jediný. Je v levém křídle Průmyslového paláce, patří havlíčkobrodskému Nakladatelství Hejkal a kraluje mu PhDr. Markéta Hejkalová. Rodinné nakladatelství, které v roce 1994 spolu s manželem založila, vydává kvalitní českou a překladovou – především finskou – literaturu. Za příznivé ceny je možné zakoupit zde nejen nové, ale i starší knihy a také získat informace o 27. Podzimním knižním veletrhu, který se bude konat 20. a 21. října v Havlíčkově Brodě v Kulturním domě Ostrov.

V pravém křídle Průmyslového paláce je instalována výstava Spojeni Foglarem, která prostřednictvím medailonků představuje téměř třicet výtvarníků, kteří se ve větší či menší míře podíleli na ilustrování románového díla Jaroslava Foglara. Vedle dobře známých jmen jako Zdeněk Burian, Marko Čermák, Bohumil Konečný či Gustav Krum jsou součástí výstavy reprodukce děl Břetislava Charwota, Miloslava Dismana či Vlastimila Tomana. Velkým překvapením je, že „spojeni Foglarem“ byli v krátkých epizodách také výtvarníci Adolf Born a Vladimír Jiránek. Foglar považoval výběr ilustrátorů za důležitý moment, měl jasnou představu o tom, jak působit na mládež také pomocí ilustrací a neváhal své představy vehementně prosazovat ani u těch nejzkušenějších ilustrátorů.
Důkazem toho, že Svět knihy není pouze veletrhem, ale také literární festivalem, je skutečnost, že letos se program neodehrává jen v Průmyslovém paláci, ale také na volném prostranství, kde například vyrostl Stan malých nakladatelství, a v sousedním Lapidáriu Národního muzea. Mezi slavnými sochami a skulpturami české historie probíhají výstavy související s tématem Kniha jako objekt a své místo si zde našel také sál určený pro mezinárodní program.

Zpřístupnění lapidária jsem zvláště uvítal, protože dosud jsem vždy měl smůlu, že bylo zavřené. Lapidárium Národního muzea je největší českou státní sbírkou kamenné plastiky a architektonických článků z období od 11. do 19. století, převážně z Prahy a středních Čech. Nachází se v neorenesančním čtyřkřídlém pavilonu, který roku 1891 navrhl významný architekt Antonín Wiehl. Stálá expozice je uspořádána v osmi sálech, počínaje románským obdobím a konče památkami z 19. století. 

Zajímavé je získávání exponátů, kdy největší část sádrových odlitků, například byst z katedrály sv. Víta, zakoupilo Muzeum díky obrodě gotiky v polovině 19. století. Podnětem pro rozšíření sbírky o monumentální sochy byla záchrana těchto děl před důsledky bourání pražských hradeb v 60. letech 19. století a s tím souvisejícího budování moderního města.
Například trosky renesanční Krocínovy kašny ze Staroměstského náměstí v poslední chvíli zachránil muzejní kurátor Jan Erazim Vocel po nařízené noční demolici v roce 1862.  

Je zde také střední část Wimmerovy kašny z Uhelného trhu, kterou před pár lety „proslavil“ syn bývalého pražského primátora Béma, který na ni v opilosti vylezl a... (podrobnosti naleznete na tomto blogu zde).

Zajímavou shodou okolností je, že dnes si tu fotím kopii románského portálu kostela sv. Prokopa v Záboří nad Labem a zítra se hodlám zúčastnit Jarního putování se sv. Jakubem, na jehož trase je nejen Záboří nad Labem, ale přímo prohlídka zmíněného kostela!

Stovky exponátů získalo Lapidárium v letech 1890–1914 během bourání staré zástavby Prahy, tzv. asanace.

Erb Kolowratů

Vznikající dopravní infrastruktuře musel z Malostranského náměstí ustoupit pomník maršála Radeckého,...

... další díla byla odstraňována z politických důvodů, například po roce 1918 pomníky habsburských panovníků. 

*  *  *

Pln dojmů z knižního veletrhu i z lapidária vydávám se z Výstaviště na toulku Prahou, z níž zmíním jen krátkou návštěvu nevelkého Holešovického hřbitova nacházejícího se naproti Parkhotelu. Byl založen roku 1873, má tvar téměř pravoúhlého trojúhelníku, uprostřed stojí litinový kříž se Spasitelem. Projdete-li mezi hroby, zcela určitě neujde vaší pozornosti nápadný náhrobek s pískovcovým torzem nahé ležící ženy. Je to hrobka rodiny Jaroslava Brouka, spoluzakladatele letenského obchodního domu Brouk a Babka (a řady dalších včetně Bílé labutě). Z rodiny Babků (která má ovšem hrob ve Strašnicích) pocházela superhvězda českého filmu Lída Baarová, vl. jménem Ludmila Babková (1914–2000), která si dala umělecké jméno podle rodinného přítele Jindřicha Šimona Baara.