Akce, jejímž hlavním pořadatelem je Mojmír Ježek, má plným právem přídomek „turistický poznávací pochod“. Na jeho trasách totiž pořadatelé zajišťují návštěvu tolika zajímavostí, až člověk lituje, že nemůže během dne projít více tras. Proto může vzbuzovat údiv, že jsme si vybrali trasu dlouhou jenom 16 km.
Do Zbraslavic jedeme vlakem s přestupem v Kutné Hoře. Start pochodu je v sokolovně, do níž z nádraží směřuje proud turistů. Loni se pochodu zúčastnilo 919 turistů a ani my tu nejsme poprvé (na tomto blogu naleznete články z roku 2011 a 2014).
Kostel sv. Vavřince není z nějakého důvodu otevřen, a tak jenom procházíme mezi ním a budovou zámeckého pivovaru a po žluté značce opouštíme Zbraslavice. Ve stoupání za Novým rybníkem přecházíme na vlastní značení a v lese se napojujeme na červenou značku. Procházíme Chotěměřicemi ke kontrole u obory Pančava, kde se chovají divočáci. Obora je samozřejmě oplocená, divočáky občas zaslechneme, ale nevidíme. Po vlastním značení stoupáme lesem k nejvyššímu bodu této trasy (520 m) a po silnici pokračujeme přes Krasoňovice do Hodkova.
Na místě současného zámku stávala gotická tvrz, na jejímž místě byl ze zbouraného zdiva postaven zámek až v polovině 19. století. Současnou podobu, která je nesourodou směsicí historizujících slohů, získal v letech 1912–1913. V roce 1948 byl znárodněn a začátkem roku 1990 v restituci vrácen do soukromého vlastnictví. Předtím v něm býval dětský domov, který je nyní přestěhovaný do Zruče nad Sázavou. Zámek obklopuje krásný park, ani ten však není veřejnosti přístupný.
V údolí za obcí stojí o samotě kostel sv. Václava. Původně se jednalo o románskou rotundu z 13. století, k níž byla v 17. století přistavěna loď.
Po prohlídce kostela zvenku i zevnitř pokračujeme v cestě pěšinou vyšlapanou po loukách. Přicházíme k železniční zastávce Hodkov, jdeme podél Panského rybníka a na jeho hrázi se zastavujeme v hospůdce.
Po vlastním značení vedoucím ve stráni nad Hodkovským potokem přicházíme do Slavošova. Také zdejší jednolodní kostel sv. Petra a Pavla je dnes zpřístupněn. Ne vždy působil tak fádním a nic neříkajícím dojmem. Jeho kořeny jsou velice dávné, našim očím skryté v důsledku různých přestaveb a úprav. Chrám ve svém jádru (dnešní presbytář) je starobylý, snad z konce 13. století.
Roku 1998 se přistoupilo k místním opravám a při úklidových pracích v podvěží se narazilo na jistou „nesrovnalost“ ve zdivu. Průzkumem se zjistilo, že se jedná o část dávného vstupu a po dlouhodobé, pečlivé a úmorné práci se objevil portál s nečekaně bohatou profilací. Vnitřní výzdoba kostela je ovšem mizivá, také v důsledku několikerých návštěv zlodějů.
Na konci Slavošova odbočujeme ze silnice na polní cestu, pokračujeme po louce, přes potok a lesem stoupáme do Želivce. Červená značka – a v samém závěru vlastní značení – nás přivádějí do cíle před zámkem ve Zruči nad Sázavou. Celkem se letošního pochodu zúčastnilo 745 turistů, nejvíce jich absolvovalo trasu 16 km do Zruče (227).
Také my jsme zvolili tuto trasu – za prvé proto, že jsme si chtěli vše v klidu prohlédnout a za druhé proto, že jsme chtěli mít dostatek času v cíli. Využili jsme totiž možnosti zakoupení zvýhodněného balíčku zahrnujícího velký zámecký okruh, muzejní expozici Od verpánku k Baťovi, Kolowratskou věž a Muzeum vodáctví. „Balíček“ stojí 200 Kč a my dnes jako účastníci pochodu máme ještě výhodu 1 + 1, tzn. že platíme jednu vstupenku, ale dostaneme dvě. No nekupte to!
Následující článek Prohlídka zámku a parku ve Zruči nad Sázavou
Žádné komentáře:
Okomentovat