Detektivní povídky mého oblíbeného Josefa Škvoreckého
Josef Škvorecký je klasikem české literatury. Předpokládám, že většina veřejnosti zná spíše televizní seriálové zpracování, nicméně kniha není nezajímavá. Tedy – jak pro koho, mladší generace ji neocení, jsou tam narážky na poměry v socialistickém Československu, kterým už mohou těžko porozumět...
Cyklus deseti detektivních povídek, jejž autor Smutku poručíka Borůvky (i jeho konce) napsal pro českého čtenáře v roce 1969, ale poprvé vyšly v Kanadě u Publishers ´68.
Páter Knox, velký anglický detektivkář, vymyslel desatero, co se v detektivce nesmí. Josef Škvorecký postavil po bok svého detektiva Borůvky zvídavou barovou zpěvačku Evu Adamovou, která hřeší proti všem varovným regulím a odhaluje na své cestě světem vrahy, sňatkové podvodníky, lupiče a lháře – typy, s nimiž je sladko i těžko pobývat pod jednou oblohou.
Škvorecký se vrátil k typu logické detektivní hádanky a vedle estetického zážitku může každý čtenář vyzkoušet, zda je schopen vyřešit kriminalistický rébus. Hříchy pro pátera Knoxe jsou virtuózní vypravěčsky – baví i bystří rozum. Příběhy jsou vyprávěny celkem vtipně, barvitým jazykem, ale samotné kriminální zápletky se v té upovídanosti někdy ztrácejí, takže určit pachatele na základě skrytých indicií se mi podařilo asi jen dvakrát. Porušení desatera bylo trochu snadnější...
* * *
P. Ronald Arbuthnot Knox (1888–1957), odchovanec Etonu a Oxfordu, vystudoval anglikánskou teologoii, ale v roce 1917 konvertoval ke katolicismu. Byl vysvěcen na kněze a stal se jedním z nejvlivnějších a nejzajímavějších činitelů v katolickém životě Anglie. Přeložil do angličtiny bibli, sepsal řadu teologických děl, odborných i popularizačních a esejí na nejrůznější témata. Byl přítelem několika významných spisovatelů jako např. G.K. Chestertona, A.B. Coxe a Evelyna Waugha.
Do historie detektivního žánru se zapsal jednak satirickou esejí o Holmesovi, v níž je geniální detektiv traktován jako historická osobnost a která de facto založila holmesologii jako pseudovědeckou disciplínu; jednak formulováním DESATERA, které bylo v podstatě přijato za závazné DETECTION CLUBEM, organizací autorů detektivek, jíž předsedal Chesterton a později Cox; a konečně několika detektivními romány, jež však nedosáhly zvláštní popularity: The Viaduct Murder (1925), Footsteps at The Lock (1928) a The Body in The Silo (1933).
(zdroj životopisu: Nápady čtenáře detektivek)

Žádné komentáře:
Okomentovat