Nejen Lipnice, ale také Lipnička

Je to tak, nedaleko Světlé nad Sázavou leží nejen Lipnice, známá mohutnou zříceninou gotického hradu, ale také Lipnička.

Nachází se jihozápadně od Světlé v nadmořské výšce 430 metrů. Zprávy o prvních pánech Lipničky se rozcházejí, jedny tvrdí, že zde byla nejprve tvrz, jiné, že ves. Pravdou je, že Lipničku získal benediktinský klášter ve Vilémově a založil zde svůj statek. První písemná zpráva o vsi je z roku 1318, kdy ji klášter pro velké dluhy prodal s pustým dvorem a částí řeky Sázavy vladykovi Markvartovi, řečenému Černý, a jeho manželce Domaslavě. Po jejich smrti se měl majetek vrátit vilémovskému klášteru. K tomu však nedošlo, protože v roce 1368 byl majitelem Lipničky Domaslav a v roce 1369 ji zdědili jeho synové Domaslav a Petr z Lipničky, manové pánů z Lipé. Oba jsou zmíněni v darovací listině z 3. prosince 1381. Podle ní v kostele sv. Václava ve Světlé existoval oltář sv. Kateřiny panny, který oba bratři přebudovali. Šlo o oltář postranní, neboť z věna, jímž byl nadán, náleželo šest kop oltářníkovi, knězi, který pečoval o postranní oltáře, a jen jedna plebánu Damiánovi, tehdejšímu duchovnímu správci obce. 
V roce 1396 se připomíná Hertvík, snad strýc obou bratrů, a v letech 1396–1414 Domaslavův syn Mikuláš, od roku 1419 Mikoláš z Lipničky a v letech 1440–1458 jeho syn Jindřich, purkrabí na hradě Lipnici, později i na Poděbradech. Manové pánů z Lipé si pravděpodobně postavili ve 2. polovině 14. století ve vsi tvrz. Ta je poprvé připomínána v roce 1541. 

Lipnička z ptačí perspektivy

Dalším majitelem Lipničky se stal v roce 1510 Petr z Kamberka, který byl Janem z Lipé osvobozen od všech manských služeb. Měl dva syny, Jana a Petra. Petr obdržel vesnici Perknov s tvrzí Suchou. Na Lipničce zůstal Jan z Lipničky a Kamberka. Držel ves s tvrzí do roku 1569. Za svého života věnoval podíl z tohoto majetku své manželce Markétě z Dobřeni. Od roku 1570 patřila ves a tvrz Mikuláši Kamberskému z Kamberka. Tento majitel se naposledy připomíná v roce 1575. Poslední zmínka o tvrzi je z roku 1589, kdy ji držel Zikmund z Kalenic. Tvrz asi zanikla za třicetileté války, kdy tento kraj drancovalo švédské vojsko, usazené na hradě Lipnici. V roce 1636, při postoupení části světelského panství hraběti Ladislavu Burianovi z Valdštejna, se tvrz již nepřipomíná. Trvale byla vesnice připojena ke světelskému panství v roce 1644. Velká pohroma postihla vesnici v roce 1803, kdy po velkém požáru zde zůstalo jen jedno obytné stavení a tři stodoly. Zhruba za šedesát let se ves opět pozdvihla, v roce 1869 zde žilo již sto padesát šest obyvatel a na přelomu století sto devadesát sedm. Jejich počet pak ale začal klesat. 

Na malé návsi stojí kaplička, postavená místními lidmi v roce 1910. V roce 1994 byla opravena a je ozdobou návsi. Od roku 1985 je Lipnička místní částí Světlé nad Sázavou. V roce 2014 zde žilo sto šest obyvatel ve dvaceti osmi staveních. 
Po bývalé tvrzi dnes již není ani památky. Stávala severozápadně od vesnice na vysoké stráni, pod níž protéká řeka Sázava. 

Kámen byl v minulosti rozebrán na stavby, a tak dnes již nelze tuto stavbu přesně lokalizovat. Ve stráni se nachází studánka.