Rozloučení se čtenáři Světelského zpravodaje

V souvislosti ukončením mého působení v kulturním zařízení KyTICe považoval jsem za slušné rozloučit se se čtenáři Světelského zpravodaje. Řadu let jsem byl s mnohými v kontaktu ať již osobním nebo jen mailovém či telefonickém, měl jsem radost z jejich chvály a mnohdy jsem souhlasil i s jejich kritikou.

Vážení čtenáři,

vždy jsem se bránil psát do Světelského zpravodaje pravidelný sloupek Slovo úvodem. Necítil jsem nutnost zviditelňovat se osobním vyznáním, či vyjadřováním svých myšlenek a názorů na aktuální události v našem městě. Tentokrát tedy udělám výjimku, a to jen proto, že v souvislosti s odchodem do penze opouštím i redakční radu. Říkává se tomu „zasloužený odpočinek“ a já si myslím, že ono přídavné jméno je namístě.

Téměř 24 let jsem do Světelského zpravodaje přispíval různými články týkajícími se města, jeho historie, obyvatel a některých významnějších událostí. V roce 1992 jsem se z občasného přispěvatele stal vedle Ing. Petra Kubíčka druhým redaktorem, veškerou práci jsme dělali ve výpočetním středisku Sklo Bohemia, s. p., samozřejmě po pracovní době a se souhlasem zaměstnavatele. Zpočátku zcela zdarma, později za odměnu vpravdě symbolickou. Zpravodaj tehdy míval 12 až 16 stránek, stál pětikorunu a tisklo se 700 kusů. Později se tvorba Zpravodaje přenesla na radnici, kam jsem opět docházel ve večerních hodinách a s Ing. Zdeňkem Vraným jsme se trápili nad stránkami zpracovávanými ve Wordu mnohdy i dlouho přes půlnoc. Postupně se zvyšoval počet stran i náklad, mírně i cena a od roku 1999 zajišťovala tisk Zpravodaje humpolecká tiskárna David.

V roce 2003 jsem ze skláren přešel na městský úřad do odboru kultury a školství, z jehož části později vznikla příspěvková organizace KyTICe – Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou. Ze Zpravodaje se stal časopis, který má plus minus 36 stránek a 11 x ročně vychází v nákladu 1 100 výtisků, grafiku a tisk obstarává od roku 2004 Tiskárna Polička. O rok později byla razantně rozšířena redakční rada, která s mírnými obměnami pracuje dodnes. Jistě nemusím zdůrazňovat, že nebylo vždy jednoduché sjednotit názory na některé příspěvky, či představy o náplni a podobě Zpravodaje. A to mluvím o názorech členů redakční rady, nikoli názorech čtenářů, které obsáhnou celou škálu od pochvalného hodnocení, přes kritické až po nekritické. A také anonymní, kdy se autor(ka) stydí za to, že vyjádřil(a) svůj názor, často opravdu jedovatý, ale pro redakci občas také podnětný.

Mojí nástupkyní, pokud se týče Světelského zpravodaje, se stala slečna Adéla Hrochová. Možná nebude tolik psát, ale určitě bude fotografovat a – to především – je vystudovaná grafička, a tak předpokládám, že její práce se projeví především na novém vzhledu Zpravodaje. K tomu jí přeji hodně dobrých nápadů a úspěch při jejich realizaci.

A vám, čtenářům Světelského zpravodaje, přeji mnoho zajímavých a seriózních informací jak v článcích, tak na fotografiích.

Jaroslav Vála