Co jsem také přečetl_Hrdinství je povinné

Útlou knížku (84 stran) Jany Černé vydalo nakladatelství Československý spisovatel v roce 1964. Vyšla v edici Život kolem nás, v níž publikovali tehdejší začínající spisovatelé Vladimír Mináč, Ladislav Mňačko, Ludvík Vaculík, Jan Trefulka či Alexandr Kliment a Ivan Kříž.

Novela Hrdinství je povinné patří ke knížkám, které se ve své době pokoušely přispět k objasnění, upřesnění a překonání toho, čemu se říkalo kult osobnosti.  Líčí příběh devatenáctiletého chlapce, který prošel deziluzí na stavbě mládeže a napsal o svých zkušenostech pravdivou knížku, jejíž posuzování v nakladatelství se stalo zcela zákonitě i prověrkou pevnosti jeho charakteru.

*  *  *

Jana Černá (*1928) neboli Honza Krejcarová byla dcerou novinářky Mileny Jesenské a možná jejího přítele Franze Kafky, v oficiálním životopise se jako otec udává architekt Jaromír Krejcar. Milenu Jesenskou zatkli Němci 11. listopadu 1939, když bylo Janě jedenáct let. Vychovával ji dědeček profesor Jan Jesenský, známý pražský zubař. Milena Jesenská zemřela v Ravensbrücku a dědeček dva roky po válce. Jana jeho nemalé jmění rychle „rozházela“ s přáteli-bohémy a během jediného roku se ocitla v bídě. Oslnila zřejmě mnohé muže. V prosinci 1948 poznala v pražské kavárně Slavie Egona Bondyho, vlastním jménem Zbyňka Fišera, pozdějšího PhDr. a CSc., za normalizace undergroundového básníka a filozofa. Měli spolu syna Jana, Krejcarová se ovšem v roce 1949 provdala za jiného muže, herce Pavla Gabriela, s nímž se po roce rozešli. Vzala si sociologa Miloše Černého, měli čtyři děti, otcem Františka však byl malíř Mikuláš Medek. Manželství s Černým se brzy rozpadlo. V roce 1961 se provdala za Ladislava Lipanského. Páté dítě porodila počátkem šedesátých let a pravděpodobně to se jí stalo osudným. Za špatnou péči o děti byla odsouzena a v letech 1963 a 1964 strávila dvanáct měsíců v ženské věznici v Pardubicích. Počtvrté se provdala za Daniela Ladmana, bydleli v Raspenavě. Zemřela 5. ledna 1981 při autonehodě.

Otisky duší, její literární reportáž o pobytu ve věznici, otiskl Ludvík Hess v literárním časopise Divoké víno č. 2/68. Také vydal její vzpomínky na maminku pod názvem Adresát Milena Jesenská. Kniha vzbudila velký zájem i ve světě, ostatně jako všechno, co se nějak dotklo Franze Kafky.