Toulky po horách 2016 (VI)

Předchozí článek Toulky po horách 2016 (V)

O půl osmé odjíždíme smluvním autobusem do lázní Štós. Ani dnes nás nečekají žádné léčebné procedúry, nýbrž hned od autobusu prudký výstup po červeně značené Cestě Hrdinov SNP. Z 650 metrů jsme brzy na 850 a po dalším zhruba kilometru na 950 výškových metrech. Zleva míjíme Lastovičí vrch (1061 m), později zprava Jedlovec (954 m) a pak prudce klesáme do stejnojmenného sedla (836 m). Široká lesní cesta sympaticky vede po vrstevnici, ale náhle přichází zrada – prudká odbočka doprava a ďábelské stoupání na Zbojnickou skálu (1147 m).

Na jejím vrcholu chvíli odpočíváme, přičemž fotím otakárka fenyklového (slovensky vidlochvost feniklový, latinsky Papilio machanon), jednoho z našich nejkrásnějších a největších motýlů. Škoda, že „mému“ exempláři chybí levá ostruha...

Podle toho, že za námi dlouho nikdo nepřichází, usuzujeme, že dole přehlédli odbočku a šli rovně. Vydáváme se tedy na další cestu, zpočátku po hřebenu s množstvím stromů vyvrácených i s kořeny a pak přichází závěrečné stoupáná na vrch Kloptaň (1154 m). Blížím se k vrcholu a mezi stromy prosvítá posed. Alespoň si to myslím, a říkám si, že rozhledna bude opodál. Ale omyl! Rozhledna vysoká osm metrů s dvěma patry přístupnými po žebřících opravdu vypadá jako jen trochu lepší posed... 

Výhled je vzhledem k okolním vzrostlým stromům omezený, navíc je trochu opar, nicméně Vysoké Tatry vidíme. Dál šlapeme po červeném značení do sedla Tři studně, kde je Pepa na kontrole, a pak po žluté značce nekonečným a nepříjemným klesáním. Jedinou zajímavostí na jednotvárné a nudné trase je vpravo od cesty přístupná kresanica, ručně ražená chodba.

Konečně přicházíme nejprve do Vyšného Medzeva a pak i do Medzeva. Obec byla v minulosti známá kovářstvím, konkrétně výrobou zemědělského nářadí, kterým zásobovala nejen celé Uhersko, ale i zahraničí. Centrum města tvoří Mariánské náměstí s kostelem Narodenia Panny Marie z 15. století, který byl v roce 1735 zbarokizován.

V nedaleké cukrárně se odměňujeme espresem s kremešem a na to vynikající dvojitou zmrzlinou. Protože jsme s Petrem docela pelášili, stíháme autobus v 16.32 hod.

Následující článek Toulky po horách 2016 (VII)