Národní parky, hory a moře Chorvatska__ __________________________ (III)

(Předchozí článek Národní parky, hory a moře Chorvatska II)

Den na ostrově Murter

Celodenní pobyt na Murteru jsme si zvolili jako variantu k nabízené plavbě kolem souostroví Kornati, a to přesto, že jsme tu kdysi strávili polovinu dovolené. Bylo to v roce 2002 a kempovali jsme tehdy v zátoce Slanica.

Murter je největší ostrov (18,6 km2) v šibenické ostrovní skupině, která je součástí Severodalmatských ostrovů. Od pevniny jej odděluje ve své střední části úzký Murterski kanal, Murterský průliv, přes který vede v obci Tisno nový zvedací most dlouhý 37,5 metru. Ostrov Murter obklopují hlavně v jeho severozápadní části četné malé ostrůvky: Prišnjak, Visovac, Artica. Mali a Veli Školjić, Vinik Mali a Veli, Mišine, Radelj, Arta Mala a Vela a další; při jihozápadním pobřeží Murteru se pak rozkládá skupina Kukuljari.

Murter je poměrně hustě osídlen, žije tu 5200 obyvatel, kteří se zabývají zemědělstvím, včetně chovu ovcí, rybolovem a stavbou lodí; v posledních desetiletích výrazně stoupají služby cestovnímu ruchu. Zajímavá je skutečnost, že obyvatelé Murteru, zejména obce Betina, jsou majiteli mnoha pozemků na okolních někdy i dosti vzdálených ostrovech a ostrůvcích (např. na Kornatech), a dokonce i na pevnině. Je to téměř neuvěřitelný počet 189 ostrovů a ostrůvků, na nichž vlastní část plochy, ba někdy i celý ostrov. Na pevnině je ve vlastnictví Murteranů dokonce i jedna pětina plochy Vranského jezera, největšího v Chorvatsku. Tam, kde je půda úrodná, pěstují Murterané zemědělské plodiny, na ostrovy s chudou vegetací přivážejí na jaře stáda ovcí, která se tu bez dohledu pasou až do podzimu. Získávání pozemků na ostrovech a celková expanze Murteranů mimo jejich ostrov začala již v 17. stol., kdy tyto ostrovy postupně opouštěli jejich dosavadní majitelé, bohaté šlechtické rodiny ze Zadaru, a odprodávali je lidem z Murteru.

*  *  *

Autobus parkuje u přístaviště v městečku stejného jména jako celý ostrov a zatímco ostatní odcházejí na loď (a cyklisté odjíždějí na kolech), my vyrážíme na nedaleký vrch Gradina. Ze široké štěrkové cesty záhy odbočuje pěšinka k vrcholu, na němž svítí velký bílý kříž.

Na jednom kameni u cesty objevuji zajímavou značku:

Vracíme se dolů na cestu, která víceméně kopíruje pobřeží poloostrova, a přicházíme na severní stranu zátoky Hramina, kde leží pozůstatky antického města Colentum. Vybudovali je Římané v 1. století a sloužilo pro odpočinek římsklých legionářů. Zmínil se o něm Plinius Starší ve své třetí knize Historia Naturalis. Naleziště je z větší části pod mořem, část rozvalin byla znovu vystavěna.

Město se nejvíce rozvinulo za panování římských císařů Nera (37–68) a Vespasiana (9–79), jejichž mince byly nalezené během prvního archeologického výzkumu od 1907 do 1909. Město mělo typickou antickou architekturu – domy s vyšším poschodím, vodní nádrže, lázně a úzké ulice vydlážděné kameny. Odborníci předpokládají, že město bylo oloupeno a zničeno piráty ve 2. století, někteří však tvrdí, že bylo zničeno zemětřesením.

Na přilehlé pláži se na chvíli usadíme, vykoupeme – a vyfotíme:

Podél moře se pak vracíme do městečka a cestou se ještě zastavujeme u zříceniny římské cisterny, které díky jejímu tvaru říkají místní tamnica neboli vězení:

Procházíme napříč celým městečkem a stoupáme na malý hřebínek, z něhož záhy zase klesáme k moři. Před námi je ostrůvek spojený s pevninou úzkou šíjí:

Jdeme až téměř na jeho druhý konec ulovit kešku a pak se vracíme na pevninu na pláž. Je z drobných oblázků, ale v moři je jemný písek. Paráda, hlavně pro děti.

Z pláže odcházíme tak, abychom nejenom byli u autobusu včas, ale dali si ještě „sladoled“ a zastavili se v obchodě pro minerálku.

Následuje článek Národní parky, hory a moře Chorvatska (IV)