Šumavou a Bavorským lesem (VII)

(Předchozí článek Šumavou a Bavorským lesem VI)                                              Výstup na Roklan, druhou nejvyšší horu Šumavy a Bavorského lesa

Auto necháváme na velkém bezplatném parkovišti v městečku Spiegelau, což by se dalo humorně přeložit jako Zrcadlov.

Z velkého parkoviště na konci obce vyjíždí v pravidelných intervalech autobus pro turisty, tzv. Rachelbus, na lesní parkoviště Gfäll (zpáteční jízdenka stojí pět eur). Z parkoviště na Roklan je to asi tři kilometry s převýšením 500 metrů. Zpočátku strmý výstup se postupně zvolňuje a když z dálky spatříme turistickou chatu Waldschmidthaus, těšíme se na bavorské pivo. Marně, chata je zavřená...

Od chaty odbočujeme pod Kleiner Rachel, Malý Roklan. Na jeho vrchol (1399 m) vede podle mapy neznačená cesta, jelikož jsme ale v národním parku, kde je zákázáno chodit mimo značené cesty, spokojíme se s nálezem kešky...

... a vracíme se k chatě. Krátkou odbočkou vpravo od cesty se dostáváme k vyhlídce na Roklanské jezero (také tady je keška) a když se dostatečně nasytíme výhledu, pouštíme se do stoupání na Grosser Rachel, česky Velký Roklan (1453 m), druhý nejvyšší vrchol Šumavy. Na protáhlé vrcholové rulové skále stojí velký dřevěný kříž a není jednoduché se u něj vyfotit, protože to chce skoro každý...

Nejen z vrcholu, ale i cestou dolů se naskýtá daleký výhled, o který se postaral kůrovec. Svahy Roklanu proto na mnoha místech tvoří holiny s uschlými torzy stromů. Bez výjimek je zde však uplatňován bezzásahový režim s přirozenou obnovou lesa.

Z jednoho místa při cestě se potěšíme výhledem na Rachelsee neboli Roklanské jezero...

... a pak již přichází odbočka k Rachelkapelle, Roklanské kapli. Za svou existenci kaple vděčí především bavorskému lesnímu správci Ludwigu Leythäuserovi, který se na tomto místě podruhé narodil. Ale po pořádku: rozsáhlá polesí v okolí Roklanského jezera byla na konci 19. století spravována lesním úřadem ve Sv. Osvaldu (Sankt Oswald). Při jedné obhlídce lesů na koni jej na cestě zaskočila mlha a než se nadál, neviděl na metr před sebe. Při představě nocování v horách se rozhodl v cestě pokračovat a tak jeho kůň klopýtal cestou, necestou, aby jej donesl k domovu. Najednou se však zastavil a přestože jej polesný vydatně pobízel, nechtěl kůň již udělat ani krok vpřed, nanejvýše se plašil. Leythäuser sesedl a když koně obcházel, všiml si, že s koněm stojí na samém okraji srázu Jezerní stěny. Jako poděkování Boží prozřetelnosti, která zastavila koně zavčas, nechal právě na místě své záchrany vystavět dřevěnou kapli.

Po druhé světové válce vyhořela a v roce 1951 byla úsilím sekce Bavorského lesního spolku ve Spiegelau obnovena. Interiér kaple byl ozdoben dřevořezbami Johanna Lentnera ze Spiegelau. Existence druhé kaple skončila beze zbytku 19. března 1972 a příčinou byl opět požár, tentokrát z nedbalosti. Spolek ze Spiegelau vystavil kapli znovu a zmíněný řezbář ji vyzdobil dřevořezbami zachycujícími Svatou rodinu, ukřižování Ježíše Krista a Matku Boží. Vpravo od dveří je pamětní deska věnovaná Johannu Lenterovi, který zemřel v roce 1977 krátce po svých 83. narozeninách, je věnována vzpomínka na desce vpravo od dveří. Sousední deska patří rovněž již zesnulému Josefu Schmatzovi, čestnému předsedovi sekce Bavorského lesního spolku ve Spiegelau, za jehož působení proběhla obnova kaple. Na konci 90. let 20. století se vlivem počasí a stářím materiálu stav kaple tak výrazně zhoršil, že bylo nezbytné provést generální opravu. Ta byla zahájena v roce 1999 a zahrnovala v podstatě opětovné vybudování nové, leč stále věrné kopie předchozí kaple.

Další klesání nás přivádí na břeh Rachelsee, Roklanského jezera. Má rozlohu 3,7 ha a hloubku až 14 metrů. Nachází se v nadmořské výšce 1071 m, jeho voda je hnědá a neobsahuje žádnou vegetaci. Podle pověsti v něm sídlí zapuzená duše zlé Wecklin, zámecké paní z Rammelsbergu u Schönbergu.

Po mírném klesání již další cesta vede prakticky po vrstevnici na parkoviště Gfäll, odkud se Rachelbusem vracíme k autu zaparkovanému ve Spiegelau.

Následuje článek Návrat ze Šumavy a Bavorského lesa