(Předchozí článek Národní parky, hory a moře Chorvatska III)
Po snídani odjíždíme autobusem podél pobřeží do Karlobagu a odtud stoupáme mnoha zatáčkami až do výše 850 metrů. Zastavujeme v osadě Baške Ostarije a dál už půjdeme po svých. Z šotolinové cesty vedoucí takřka po rovině odbočujeme vlevo do lesa a letmý pohled do mapy ukazuje, co nás čeká: prudké stoupání z 970 do 1300 metrů, zhruba polovina lesem a polovina travnatým svahem.Po krátkém odpočinku na vrcholu Ljubičko brda (1320 m), kde jsme usedli pod zbytky vrcholového kříže a rozplývali se nad výhledy do dáli,......vyrážíme na další cestu. Na vrcholu Kuk od Karline plane (1337 m) nalézáme (stejně jako pod Ljubičko brdem) ukrytou kešku...... a oddělujeme se od skupiny, která již půjde dolů. Nás pár nadšenců průvodkyně celkem bez námahy přesvědčila k pokračování dál po hřebenu. Máme před sebou výstupy i sestupy, krátké úseky po úzkém hřebínku s prudkými srázy po obou stranách, ostré vápencové skály i štěrk pod nohama – všeho dostatek. U odbočky na Medvjedi kuk (1250 m) se shodujeme v názoru, že z časových důvodů půjdeme dál, všechny vrcholy prostě nestíháme... Následuje další klesání až do 1060 m, kde je odbočka, po níž půjde druhá skupina dolů a tam na nás bude čekat v restauraci. My znovu stoupáme a zastavujeme se pod vrcholem Kiza (1278 m):Následuje další pořádná porce sestupů a výstupů...
... a pak poslední vrchol zvaný Žuti kuk (1197 m),...... kde Petr nastavuje samospoušť, abychom měli společnou fotku „sedmi statečných“:Sestup je zpočátku strmý, později pozvolný, pak přicházíme na šotolinovou cestu a v závěru na asfaltovou silničku.
Pohled zpátky |
Následuje článek Národní parky, hory a moře Chorvatska (V)
Žádné komentáře:
Okomentovat