3. Jarní výstup na Ranský Babylon

Jak název akce napovídá, jde už o třetí ročník ze čtyř, které odbor KČT Havlíčkův Brod plánuje 

Auto opouštíme na náměstí v Havlíčkově Borové a vydáváme se po červeně značené Cestě Karla Havlíčka Borovského. Vede po úzké asfaltové silničce a překvapuje nás, že tu a tam po ní projede auto, přestože je u ní jen jedna samota a před Podhorským rybníkem dopravní značka zakazuje pokračovat dál.

Krátce se zastavujeme u dřevěné plastiky s nápisem „Věnováno všem myslivcům, lesákům a památce kamaráda Josefa Smejkala.“

Míjíme Podhorský rybník o rozloze necelých dvou hektarů, studánku U Podhoráku a na rozcestí Podhorská louka památník Jaroslava Bezpalce a Josefa Laciny, kteří se zasloužili o vznik, rozvoj a obnovu Lesního družstva obcí v Přibyslavi. Na rozcestí pod Ranským Babylonem mají pořadatelé kontrolu, kde si vyzvedáváme průkaz, do něhož se razítkem potvrzují jarní, letní, podzimní a zimní výstup na čtyři nejvyšší vrcholy havlíčkobrodského okresu.

Stejnou cestou se vracíme na křižovatku s dřevěnou šipkou Rudné doly. Míjíme turistický přístřešek u myslivecké chaty a po půl kilometru odbočujeme na lesní cestu, která končí u památečního posledního vozíku instalovaného po ukončení těžby a zatopení dolu Staré Ransko.

Po cestě podél hranice přírodní rezervace Ranská jezírka přicházíme na modrou turistickou značku, ale už po necelých sto metrech z ní odbočujeme doprava. Po neznačené lesní cestě se blížíme k Havlíčkově Borové. Mým cílem je projít si Havlíčkovu alej, na jejímž konci je skulptura, kterou její autor Radek Dvořák nazval Epigram. Vrtochy moderní techniky (mobil a GPS) způsobily, že jsme se pustili ke stromořadí, které se rýsovalo na obzoru a teprve u něj jsme zjistili svůj omyl. Abychom to napravili a dostali se k aleji, museli jsme si kousek zajít...

Alej vznikla na přelomu října a listopadu 2021 v rámci oslav 200. výročí narození Karla Havlíčka Borovského. Stromořadí dlouhé asi 400 metrů tvoří 200 třešní, které vysázeli místní na staré Podstránecké cestě. Ve většině případů je sázely celé rodiny, ale svůj strom tu má i městys, základní a mateřská škola, farnost, místní dobrovolní hasiči, myslivci a včelaři, ale i několik čestných hostů. Třešeň byla vybrána proto, že má bílé květy a červené plody, což koresponduje s Havlíčkovým mottem: „Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!“ 

Dne 18. června 2022 byla u lesíka na vrcholu Havlíčkovy aleje slavnostně odhalena skulptura, kterou její autor, havlíčkobrodský akademický sochař Radomír Dvořák, nazval Epigram. Zhruba metr a půl vysoký kámen ve tvaru jazyka nese několik vytesaných textů Karla Havlíčka, např. epigram Česká modlitba: 

„Svatý Jene z Nepomuku, 

drž nad námi svoji ruku 

ať nám Bůh dá, co dal tobě,

by náš jazyk neshnil v hrobě.“ 

Další nápis je z Tyrolských elegií: 

„Mělnické jsem dávno dopil, piju vlašské zas, 

ale zdá se, že je v obou stejný nepokojný kvas.“ 

Dílo původně tvořilo jedno ze zastavení literárně naučné stezky s názvem Cesta epigramů KHB 2021, zapsané do České knihy rekordů, která měla 83 zastavení a měřila 475 km. Vystavené bylo na havlíčkobrodském Smetanově náměstí a dočkalo se rovněž zápisu do České knihy rekordů coby nejtěžší vyobrazení epigramu, neboť je vytesané do lipnické žuly a jeho hmotnost je 607 kg. 

V Havlíčkově Brodě byl Epigram instalován jen dočasně, navíc tam bez podstavce poněkud zanikal, zato tady je umístěn na mimořádně důstojném místě. Stojí na vyšším podstavci upraveném z kamenů dobytých při budování nové školky, navíc ve společnosti dvou růží odrůdy nazvané Karel Havlíček Borovský. 

Chvíli se rozhlížíme daleko do kraje a pak se vracíme na náměstí k autu.