Plaský klášter založil 25 kilometrů severně od Plzně roku 1144 přemyslovský kníže Vladislav II., na jehož pozvání přišli první mniši z hornofranckého Langheimu. Majetek kláštera se rozšiřoval díky darům a síti dvorů, na nichž cisterciáci hospodařili, nebo které spravovali. Rozvíjela se i stavební činnost v areálu kláštera, dřevěná provizoria byla postupně nahrazována kamennými stavbami. Slibný rozvoj přerušila zkáza opatství za husitských válek. Klášter byl roku 1421 vypálen, komunita rozptýlena a hospodářská doména rozchvácena. Až po třicetileté válce přišla stabilizace klášterního hospodářství, která spustila vlnu přestaveb trvající až do zrušení kláštera roku 1785.
Nejprve byl v letech 1661–1666 za opata Tenglera raně barokně přestavěn původní kostel. Další plaský opat Ondřej Trojer s architektem J. B. Matheyem vystavěl na samém konci 17. století třípatrové sýpky s hodinovou věží, severně od sýpek novou prelaturu a před ní upravil hospodářský dvůr. Trojerův následovník opat Eugen Tyttl přijal na počátku 18. století do služeb významného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela a pustil se s ním do velkolepé novostavby konventu (1711–1740).
V roce 1785 byl císařem Josefem II. plaský klášter zrušen. Majetek začal spravovat státní Náboženský fond a roku 1826 koupil bývalý klášter kancléř Klement Václav Lothar Metternich, a to zejména kvůli pozemkům, jejichž rozloha čítala na deset tisíc hektarů půdy. Plasy si také zvolil za místo svého posledního odpočinku a je zde v rodinné hrobce pochován. Za Metternichů se Plasy opět staly nejen správním, ale i kulturním a průmyslovým centrem. Kancléř a jeho rodina bydleli na někdejší prelatuře, budova konventu byla využita pro služební byty, školu a skladovací prostory. Ve vlastnictví rodu Metternich-Winneburg zůstal klášter až do konce druhé světové války. Na základě dekretů prezidenta republiky byl jejich majetek zestátněn a po odchodu Rudé armády, která zde ke konci druhé světové války pobývala, byly budovy i pozemky přidělovány různým institucím. Mobiliář byl rozvezen, rozprodán i rozkraden... Od sedmdesátých let začaly být zpracovávány stavebně historické průzkumy pro jednotlivé budovy, rozběhla se rekonstrukce nemocničního křídla i dalších prostor konventu. V roce 1993 začala obnova vodního systému pod konventem, který dnes funguje tak, jak má. V roce 1995 prohlásila vláda ČR zdejší areál národní kulturní památkou. Většina reprezentativních budov kláštera je ve správě Národního památkového ústavu. * * *
Prohlídku začínáme před západním průčelím klášterní baziliky Nanebevzetí Panny Marie, kam následně vcházíme dochovaným románským portálem z 12. století. V letech 1661–1668 byla přestavěna a nově zaklenuta barokními křížovými klenbami. Obdivujeme barokní interiér s díly Karla Škréty, Petra Brandla a jiných.
Následně míříme do přilehlého konventu, čtyřkřídlé dvoupatrové obytné budovy, soustředěné kolem čtvercového dvora a uzavřené čtyřmi polygonálními nárožními pavilony. Se stavbou bylo započato roku 1701 podle projektu J. B. Santiniho, stavitelem řídícím stavbu byl Matěj Ondřej Kondel. Nástropní malby oběžné chodby v přízemí pocházejí z let 1739–1783 a zobrazují převážně výjevy ze života cisterciáků. Navštěvujeme kapitulní síň na oválném půdorysu, zaklenutou kupolí s lucernou, a obdivujeme iluzivní fresku na klenbě od F. A. Müllera z roku 1740:
Součástí konventu je také osmiboká kaple sv. Bernarda s konkávně prohnutými stěnami. Centrální prostor na kruhovém půdorysu nese vzdutou hvězdicovitou klenbu. Ve svém středu znázorňuje scénu, kdy apoštolové prosí Krista o modlitbu Páně, od malíře Jakuba Antonína Pinka z roku 1724: V kněžišti je monumentální nástěnná malba sv. Bernarda z Clairvaux meditujícího v lese: Následuje nemocniční křídlo s expozicí lékáren... ... a jedinečnými barokními záchody, které proplachuje řeka Střela. Prohlížíme si také šatnu,... ... pracovny mnichů a knihovní sál s bývalou čítárnou: Procházíme křížovou chodbu, jejíž klenební prostory mají zčásti freskovou výzdobu malířů Jakuba Antonína Pinka, Františka Antonína Müllera a Josefa Kramolína z let 1720–1737. Podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichela byla v budově konventu postupně realizována čtyři samonosná schodiště. Dvě točitá „šnekovitá“ spojující přízemí s půdním prostorem...
... a dvě trojramenná v rizalitech rajského dvora. Ve spodních partiích trojramenných schodišť nechal Santini zbudovat barokní bazény pro kontrolu vody v základovém roštu: Výklad o historickém vývoji kláštera a životě v něm je doprovázen informacemi o technickém řešení základů budovy konventu, o vodním a vzdušném systému. Podle cisterciáckých zvyklostí byl plaský klášter založen v údolní nivě řeky Střely, která svým meandrem vymezuje hranici areálu na jižní a západní straně. Na řece mniši již ve středověku vybudovali umělý kanál (dlouhý asi 220 m, vysoký 1,7 – 2,2 m a široký přes 4 m) vedoucí klášterním areálem, tzv. Královskou štolu, díky které naháněli vodu na mlýn a poháněli pilu. Štola odvádí přebytečnou vodu ze základů a střech konventní budovy, zároveň proplachovala dřevěné prevéty (záchody), které jsou vysazeny na krakorcích nad touto štolou. Zároveň byly opatřeny nikou na svíčku a odvodem pro zapáchající vzduch do komína. Dnes se jimi můžeme alespoň na chvíli podívat do Královské štoly během prohlídky prvního patra konventu. Výjimečností plaského vodního systému je dokonalé řešení základů konventu, které byly kvůli bažinaté půdě zpevněny 5100 dubovými kůly zatlučenými do země. Přes ně byl položen trámový rošt a teprve na něm vystavěno zdivo budovy. Aby rošt nezačal hnít a budova se propadat, byla do základů přivedena voda z několika pramenů, která zamezila přístupu vzduchu ke dřevu, a to de facto zkamenělo. Po obvodu rajského dvora, navýšeného 3,5 metru nad vnější terén, je v jeho útrobách schován unikátní vyhřívací systém budovy. Dlouhá klikatá podzemní chodba vyúsťuje do přízemí budovy na dvou místech. Výduchy z této chodby jsou vyvedeny pod okna v přízemí. Část této chodby je veřejnosti zpřístupněna v rámci speciálního prohlídkového okruhu Vodní systém.
* * *
Po prohlídce kláštera míříme naproti, kde v bývalém pivovaru vzniklo po rozsáhlé rekonstrukci mezi roky 2013 a 2015 Centrum stavitelského dědictví Plasy, které prostřednictvím modelů i autentických stavebních prvků nabízí návštěvníkům seznámení s vývojem stavitelského umění.
Ze všeho nejdříve však navštěvujeme výstavu Národního technického muzea s názvem Fenomén Jawa aneb Jawa, jak ji neznáte. Připomíná nejvýznamnějšího československého motocyklového výrobce, který výrazně ovlivnil daný obor, a to i ve světovém měřítku. Za 90 let své existence vyrobil podnik na tři miliony motocyklů a byl jednou z mála našich firem, jejíž výrobky se staly známými po celém světě. Vystaveny jsou zde dvě desítky motocyklů Jawa, v řadě případů se jedná o jediné dochované kusy daného typu. .JPG) |
| Jawa 350 SV, prototyp (1931) |
Výjimečný je soubor vývojových prototypů představující motocykly Jawa od počátku 30. let až do let devadesátých. Vystaveny jsou například motocykly z tajného válečného vývoje....JPG) |
| Jawa 250 DIN (1942) |
... nebo prototypy tzv. Unifikované řady z první poloviny 60. let:.JPG) |
| Jawa 175 typ 610 UŘ (1962) |
.JPG) |
| Jawa 175 typ 645 UŘ (1965) |
.JPG) |
| Jawa 250 vyráběná v Indii po vypršení licence pod názvem Yezdi (1994) |
Od motocyklů Jawa přecházíme do vlastní expozice stavitelství, jejímž cílem je atraktivně a přehledně prezentovat na jednotlivých podlažích historický vývoj stavebních prvků, materiálů a konstrukcí. V suterénu má návštěvník příležitost seznámit se s různými stavebními materiály (dřevo, kámen, hlína) a jejich zpracováním pro použití na stavbách. V přízemí si prohlížíme typy stavebních konstrukcí od základů a hrubé stavby včetně příslušné technické výbavy jako topení, vodovodních a odpadních rozvodů, v prvním patře základní typy vodorovných konstrukcí, podlah a stropů, modely schodišť a způsoby povrchových úprav svislých konstrukcí, a to různými druhy omítek a obkladů:Ve druhém patře se nachází unikátní sbírka elektroinstalačního materiálu mapující vývoj těchto prvků již od dob Františka Křižíka... ... dále množství typů dveří a oken... ... a široká paleta střešních krytin. Úplně nejzajímavější částí jsou však konstrukce krovů a jejich proměna v průběhu staletí:
Ve 3. patře je dlouhodobá výstava věnovaná životu a dílu architekta Jana Kaplického, jehož jméno je spojeno s nezaměnitelně smělou futuristickou architekturou, odvahou experimentovat s novými tvary i materiály, s pohledem upřeným do budoucnosti. Modely, které jsou zde umístěny, mapují práci Kaplického architektonického studia Future Systems od jeho počátků až k posledním modelům. Kromě nejznámějších světových děl, jako jsou galerie moderního umění Tate Modern v Londýně nebo obchodní dům Selfridges v Birminghamu, je zde i celá řada méně známých objektů. Nechybí ani zastoupení modelů staveb, které měly být realizovány v České republice. Samostatná pozornost je ve zvláštní místnosti věnována projektu Národní knihovny v Praze na Letné. Málokteré architektonické dílo dokázalo vzbudit takovou vlnu emocí a debat. * * *
Úplně na závěr navštěvujeme novou stálou expozici Středověké stavební stroje, která byla v červenci 2022 otevřena v renovovaném prostoru bývalých ležáckých sklepů. Středověké stavební stroje byly geniální ve své jednoduchosti, skladnosti i výrobě náhradních dílů. Dovedně aplikovaly základní mechanické principy, díky kterým bylo možné efektivně využít omezenou lidskou či zvířecí sílu třeba při zdvihání a přemísťování těžkých břemen, při zatloukání pilotů pro základy staveb i při dalších stavebních činnostech. V expozici instalované rozměrné funkční repliky v životní velikosti zhotovil na základě studia historických pramenů tesařský mistr Petr Růžička za důsledného použití dobových nástrojů a řemeslných postupů. Dominantou je klecový jeřáb vyrobený dle předlohy v bibli Václava IV.,...
... beranidlo zhotovené podle vyobrazení tzv. husitského anonyma a vrátek s vijákem podle vyobrazení v knize Domenica Fontany:
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Žádné komentáře:
Okomentovat