Druhý den press tripu na Pardubicku

(předchozí článek Zelená brána)

Návštěva Kunětické hory v rámci press tripu pořádaného destinační společností Východní Čechy

Kuňka není jen druh žáby, ale také familiérní označení Kunětické hory – hradu a stejnojmenného vrchu na dohled od Pardubic. Odjíždíme k ní před půl devátou mikrobusem od hotelu Euro.
Charakteristická dominanta rovinatého Polabí byla osídlena již v době bronzové a železné. Rozlehlý hrad zde stál nejpozději ve 2. polovině 14. století, za husitských válek patřil Diviši Bořkovi z Miletínka, později králi Jiřímu z Poděbrad a od roku 1491 Pernštejnům. Za Viléma a jeho synů Vojtěcha a Jana došlo k jeho pozdně gotickým a renesančním přestavbám.

Roku 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna panství královské komoře a objekt postupně přestával plnit svou funkci. V roce 1645 dobyli Kunětickou horu Švédové a jimi vypleněný a vypálený hrad podléhal rychle zkáze, kterou ještě uspíšila dlouhodobá těžba kamene, trvající až do počátku 20. století. Roku 1919 zakoupil zříceninu pardubický Muzejní spolek, jehož Kunětické družstvo se záhy pustilo do oprav a zabezpečovacích prací, zčásti podle projektu významného architekta Dušana Jurkoviče. V roce 1953 přešla Kunětická hora do majetku státu, neexistující údržba a následný špatný stav zapříčinily od poloviny 70. let postupné uzavírání jednotlivých částí a nakonec její úplné uzavření. Po opravách hradního paláce byla Kunětická hora v roce 1993 znovu zpřístupněna veřejnosti a v roce 2001 byla prohlášena za národní kulturní památku. Další úpravy areálu ovšem probíhaly průběžně až do dnešních dnů.

V roce 2021 byla zpřístupněna zrekonstruovaná západní část hradního areálu, kterou si návštěvníci mohou prohlédnout, pokud si zvolí výběrový okruh s názvem Dušan Jurkovič, básník dřeva. Projekt revitalizace západního křídla hradu se skládal ze tří částí a počítal s restaurováním do podoby rekonstrukce provedené v 1. polovině 20. století podle návrhů již zmíněného Dušana Jurkoviče. První částí byla rekonstrukce šesté brány, což je čtyřpodlažní kamenná stavba s navazujícím krátkým třípodlažním křídlem. Došlo k obnovení průchodu na zazděném schodišti ve východní části průjezdu a podobně k zprovoznění schodiště na styku se západním Jurkovičovým palácem. Konstrukční řešení vycházelo z dochovaných historicky cenných konstrukcí a materiálů, a tak byly pro restaurované konstrukce použity dřevěné prvky, oprava povrchů byla provedena vápennými omítkami a obnova nábytku z identických materiálů, z jakých byly dochované fragmenty. Přesvědčíte se o tom při prohlídce historických Jurkovičových interiérů včetně tzv. Zeleného a Červeného salónku:

Druhou částí projektu byl západní Jurkovičův palác, historicky uváděný jako dvořanská světnice. Novodobá vestavba z 90. let 20. století nejenže necitlivě vyplnila prostor paláce obestavěný historickým zdivem, ale použití ocelobetonových vodorovných konstrukcí mělo destruktivní vliv na všechny předcházející etapy vývoje objektu. Cílem projektu bylo očištění objektu od novodobých zásahů a oprava fragmentu vnějšího schodiště. Nová samonosná oceloskleněná vestavba tvoří vnitřní nádvoří a svým architektonickým výrazem se záměrně odděluje od historických částí objektu. V obnovených prostorách vznikla nová expozice. V přízemí se věnuje osobnosti architekta Dušana Jurkoviče (1868–1947) a jeho architektonickým počinům především ve východních Čechách.

Expozice v první patře pak prezentuje zásadní rekonstrukci hradního areálu, kterou architekt Jurkovič vedl ve 20. letech minulého století.

V nedávné době byly archeologicky odkryty základy a stěny prvního podlaží historické obranné válcové věže, starší než samotný palác při 6. bráně. Nový prohlídkový okruh zpřístupňuje tento odkrytý nález návštěvníkům hradu po nové lávce postavené nad dnem archeologického výkopu:

Třetí částí projektu byla obnova prvorepublikové dřevěné verandy v prostoru severní linie nádvoří navazující na objekt 6. brány. Řešení vycházelo z dochované historické dokumentace z první republiky, která navazovala na projekt Dušana Jurkoviče. Pro návštěvníky hradu vzniklo v tomto prostoru nové informační a návštěvnické centrum (nová pokladna, odpočinkové zázemí pro návštěvníky).

A na závěr nejčerstvější zpráva! Po dokončení restaurátorských prací a rozsáhlé památkové obnovy je od 13. května letošního roku opět otevřen hradní palác s věží, kaple a také zázemí pro kulturní akce v podhradí. To vše symbolicky v roce, kdy si Kunětická hora připomíná 100 let od zahájení rekonstrukce hradu Muzejním spolkem podle projektu Dušana Jurkoviče. Prohlídka zahrnuje sklepení s archeologickými nálezy, reprezentační rytířský sál, zbrojnici a inovovanou expozici parforsních honů. Zásadními změnami prošlo severní křídlo hradního paláce:

Díky nové dřevěné konstrukci se návštěvníci poprvé dostanou až do úrovně druhého patra, odkud se naskýtá jedinečný výhled na hrad a jeho široké okolí. Ve spodní části někdejšího královského sálu pak je díky novému dřevěnému pódiu možné pořádání různorodých kulturních akcí. Prohlídky tohoto okruhu jsou samostatné, ale v každou celou hodinu probíhá na palácovém nádvoří výklad o historii Kunětické hory.

Následuje článek V Perníkové chaloupce.