Včera a v noci v Jizerkách sněžilo, a tak můžeme zase provětrat běžky
Vydáváme se z Liberce vlakem do Bílého Potoku a odtud autobusem na Smědavu. Od chaty jedeme na běžkách na křižovatku Předěl a dál směrem na Paličník.
Sundaváme běžky a stoupáme na vrcholovou skalní vyhlídku (944 m) s velkým dřevěným křížem. Máme štěstí, že se momentálně trochu protrhaly mraky a vidíme do údolí na Bílý Potok a Hejnice.
Jinou cestou se vracíme na Předěl a pokračujeme už nikoli po Jizerské magistrále, ale ve stopě vyjeté několika lyžaři před námi na Pytlácké kameny (975 m). Jízda mimo upravenou stopu je samozřejmě náročnější, cesta vede lesem a navíc drobně chumelí, takže výhled žádný a požitek z jízdy také ne.
Stejně tak je to až na Jelení stráň (1018 m), těšíme se, že dál už to bude jenom z kopce.
Začátek se nám ale moc nelíbí, kličkujeme cik-cak mezi smrčky, protože někdo před námi tudy jel, ale níže zjišťujeme, že správná (a pohodlnější) cesta vedla trochu více vlevo... Lasičí cestou sjíždíme na Jizerku a jdeme do Pyramidy na pozdní oběd. Po Jezdecké cestě mírně stoupáme na rozcestí u bunkru a dál už jedeme po Knížecí cestě stále mírně dolů. V závěru přejíždíme silnici a podél ní sjíždíme do Polubného. U kostela bereme běžky na rameno a po červené turistické značce míříme na nádraží Kořenov. Vlak nám ujíždí doslova před nosem, ale s tím jsme trochu počítali. Vestibul nádražní budovy sice není kdovíjak útulný a už vůbec ne příjemně vyhřátý, ale tu hodinku do příjezdu dalšího vlaku jsme zvládli. Celkem jsme ujeli 27 km.
Sundaváme běžky a stoupáme na vrcholovou skalní vyhlídku (944 m) s velkým dřevěným křížem. Máme štěstí, že se momentálně trochu protrhaly mraky a vidíme do údolí na Bílý Potok a Hejnice.
Jinou cestou se vracíme na Předěl a pokračujeme už nikoli po Jizerské magistrále, ale ve stopě vyjeté několika lyžaři před námi na Pytlácké kameny (975 m). Jízda mimo upravenou stopu je samozřejmě náročnější, cesta vede lesem a navíc drobně chumelí, takže výhled žádný a požitek z jízdy také ne.
Začátek se nám ale moc nelíbí, kličkujeme cik-cak mezi smrčky, protože někdo před námi tudy jel, ale níže zjišťujeme, že správná (a pohodlnější) cesta vedla trochu více vlevo... Lasičí cestou sjíždíme na Jizerku a jdeme do Pyramidy na pozdní oběd. Po Jezdecké cestě mírně stoupáme na rozcestí u bunkru a dál už jedeme po Knížecí cestě stále mírně dolů. V závěru přejíždíme silnici a podél ní sjíždíme do Polubného. U kostela bereme běžky na rameno a po červené turistické značce míříme na nádraží Kořenov. Vlak nám ujíždí doslova před nosem, ale s tím jsme trochu počítali. Vestibul nádražní budovy sice není kdovíjak útulný a už vůbec ne příjemně vyhřátý, ale tu hodinku do příjezdu dalšího vlaku jsme zvládli. Celkem jsme ujeli 27 km.
Následuje článek Na běžkách ke dvěma přehradám
Žádné komentáře:
Okomentovat