Co jsem také přečetl____________ _________Suzanne Renaud / Petrkov 13

Půl století uběhlo od smrti francouzské básnířky Suzanne Renaud (1889–1964), než vznikla monografie mapující její život. Sepsala ji mladá romanistka Lucie Tučkové (*1981).

Život Suzanne Renaud byl spjatý s Petrkovem, rodištěm a domovem básníka a grafika Bohuslava Reynka (1892–1971), muže, za kterého se roku 1926 v Grenoblu provdala. Jeho životní příběh už byl v posledních letech v české literatuře nejednou popsán, jeho verše interpretovány a znovu vydávány, jeho grafické listy, které kdysi nabízel za pár desetikorun, dával darem, nebo jimi platil řemeslníkům, jsou dnes kupovány za desetitisíce. Bohuslav Reynek už není někdejším „spisovatelem ve stínu“. Ve stínu ovšem dosud zůstávala jeho žena Suzanne Renaud.

Autorka podává poutavě vyprávěný příběh protnutí dvou zcela odlišných světů, Francie Suzanne Renaud a Vysočiny Bohuslava Reynka, a čtenáře podrobně provází životem Francouzky provdané do Petrkova. Ta po příchodu do Čech zažila velké rozčarování: prostředí, kam se po svatbě přestěhovala, vůbec neodpovídalo představě, kterou si na základě slov svého muže vytvořila. Když se o ní Reynek ucházel, říkal jí, že jeho rodovým sídlem je chateau. Po příjezdu do Petrkova ji však místo zámečku čekal venkovský statek se suchým záchodem a vůní hnoje. Tučková Reynka omlouvá, ale je nepravděpodobné, že by při své výtečné znalosti francouzštiny nevěděl, že chateau není výraz pro venkovskou usedlost, byť by byla v budově zámečku. Nicméně Suzanne se s českým prostředím pomalu sžívala, zvláště když s manželem střídali pobyty v Čechách a ve Francii. Pak ale vypukla druhá světová válka a po ní přišel v roce 1948 nástup komunismu, který postihl nejen Bohuslava a Suzanne, ale i jejich děti Daniela a Jiřího. Byl konec nejen s cestováním, ale i s publikováním, přišla o přátele i o chuť tvořit... Postupem času se naučila solidně česky, i když ne tak, aby v tomto jazyce mohla psát verše. Výběr z jejích pozdních básní, vytrysklých v letech nejtěžšího exilu za zdmi petrkovského statku, nedávno přeložil z francouzštiny její syn Jiří a je zde vůbec poprvé vydaný v češtině. 
Autorka po řadu let hledala po českých a francouzských domácnostech, archivech a sbírkách vše, co se Suzanne Renaud týká, a díky své neutuchající píli objevila řadu dosud neznámých dokumentů a tím pomohla osvětlit nejeden fakt. Knihu, v níž přetiskuje a hodnotí básnickou tvorbu Suzanne Renaud, dotváří bohatá, stostránková obrazová příloha.