Podzemí a Muzeum techniky v Telči

V sobotu 6. září byly při příležitosti Dnů evropského dědictví v Telči zpřístupněny podzemní prostory a my se tam hned v neděli vydáváme podívat.

Jedná se o první necelé dvě stovky metrů z rozsáhlého podzemního labyrintu pod náměstím Zachariáše z Hradce. Na jeho zpřístupnění, které si vyžádalo 12 milionů korun, se začalo pracovat před čtyřmi roky a město na ně obdrželo dotaci z Evropské unie. Prohlídka začíná vstupem do klenutého sklepení pod historickou budovou základní umělecké školy, které dříve sloužilo jako skladiště a dnes zde naleznete hodně netradiční muzeum. Žádné archeologické nálezy, dobové exponáty, vitríny a tabule, ale digitální technika s audiovizuálními efekty včetně laseru – podle autorů jedna z nejodvážněji pojatých expozic u nás.

Po vstupu do sklepení uvidíte prakticky jen holé stěny. Během čtyřicetiminutové prohlídky prostor postupně ožívá díky filmům, projekcí do mlhy a dotykové obrazovce. Interaktivní expozice se věnuje historii i současnosti Telče, představuje významné osobnosti, události a stavby města. 

Návštěvník si z nabídky sám vybere podrobnosti o tom, co jej zajímá. Velkou atrakcí je interaktivní podlaha se speciální projekcí, při níž se obraz mění s každým přešlápnutím návštěvníka.
Na sklepení navazuje labyrint úzkých chodeb spojujících sklepy původních gotických domů. Celá soustava pochází z přelomu 14. a 15. století a v minulosti sloužila jako klasické skladovací prostory a částečně také jako úkryt před nepřáteli. V letech 1968 a 1969 byly hlavní chodby zpevněny betonovým klenutím, takže původních stěn se mnoho nedochovalo. Výhledově by telčská radnice chtěla zpřístupnit také další část středověkých chodeb.

Po prohlídce podzemí se touláme zámeckým parkem i po městě. Fotografovat se nezdráhám, protože Telč miluju, ale popisovat krásy jejího náměstí by bylo nošením dříví do lesa. Ostatně na blogu jsem o Telči psal už několikrát (Malebná Telč, Neznámá Telč, Po naučné stezce Lipky).

Nahlédneme také do zámecké kaple Všech svatých s bohatou výzdobou, ktreá byla dokončena v roce 1580. Přestavěna a honosně vyzdobena byla proto, aby mohla sloužit jako poslední důstojné místo odpočinku Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna. Podobu manželů ukazuje renesanční štukový náhrobek ohrazený tepanou a malovanou mříží z roku 1589. Erby manželů jsou jednak na mříži a jednak v kartuších na čelní stěně. V klenbě jsou postavy čtyř evangelistů, figurální kompozice s námětem Očistce a v závěru reliéf Nejsvětější trojice. Klenbu a horní část oken lenují masivní girlandy (pletence ovoce a květů), pozornost si zaslouží i štuková výzdoba a renesanční malba typu grotesek (ornamentální malba z jemných rozvilin).

Podél rybníka a pak po jeho hrázi se vracíme na náměstí.

Zastavujeme se v podloubí v kavárně Caffé la Piazza. Jednu její stěnu zdobí velkoplošná fotografie štítů několika telčských domů, jejíž autorkou je Lucie Herbricková. I když si lidé sednou dovnitř, připadají si jako na náměstí. Pro kavárnu navrhla design celého interiéru grafička Hana Matoušková, absolventka Vyšší odborné školy v Jihlavě, která se podílela na většině nových projektů Muzea Vysočiny Jihlava. 

Zámeckým parkem procházíme k centrálnímu parkovišti, za nímž se nachází soukromé Muzeum techniky Telč. Bylo otevřeno 11. srpna 2012 v prostorách bývalé parní pily, kterou v roce 1873 založil Leopold Podstatzky-Lichtenstein. V roce 1941 byla přestavěna – a pak ještě jednou po znárodnění v 50. letech. Před několika roky provoz pily její poslední rakouský vlastník ukončil a budova osiřela.

V září 2011 koupili opuštěný objekt otec a syn Wimmerovi a společně s partou nadšenců se pustili do jeho rekonstrukce. Jan Wimmer je už léta sběratelem starých dopravních prostředků a svoji vášeň přenesl na syna Aleše. Oba nyní na ploše 900 m² návštěvníkům nabízejí podívanou na dvě desítky historických automobilů, motocykly, bicykly a stabilní motory, ale také na dětské kočárky, hračky, kamna, rádia, elektrospotřebiče a věci denní potřeby našich babiček. Pozornost si zaslouží i ukázka staré zubařské ordinace a dobová dílna automechanika.

 

Vůz Armstrong Siddeley

Armstrong Siddeley 30 HP z roku 1919 byl vyroben anglickým výrobcem leteckých motorů a vystavený exemplář patří mezi tři dochované na světě.

.

V popředí Tatra 75 z roku 1934, za ní Tatra 13 z roku 1927

Vůz Hudson Eight z roku 1936 jezdil do roku 1948 v Praze na americké ambasádě

Rolls Royce 20/25 z roku 1931 má původní, na zakázku vyrobenou karosérii

Rolls Royce Silver Shadow z roku 1969

Jediný vyrobený exemplář vozu JK Sport 2000

Skutečnou raritou je bílý vůz JK Sport, který si v Brně postavil slovenský konstruktér Július Kubinský v roce 1950.