Kostel sv. Markéty v Loukově tvoří s kostely sv. Martina v Dolním Městě a sv. Jiří v Řečici trojici zvanou Podlipnické kostely. Jsou to prosté a přitom krásné gotické stavby ukrývající ve svých interiérech vzácné nástěnné malby. Ale o kostele tentokrát řeč nebude.
O všech třech se případní zájemci mohou dozvědět více například ve druhém díle Vlastivědného sborníku Světelsko (informace o něm naleznete na tomto blogu zde).
O všech třech se případní zájemci mohou dozvědět více například ve druhém díle Vlastivědného sborníku Světelsko (informace o něm naleznete na tomto blogu zde).
Na malém hřbitově, který kostel obklopuje, si povšimneme dvou hrobů. Patří lidem s naprosto rozdílným osudem, které nic nespojuje, jen jejich jména jsou mnohým povědomá.
Zdena Vařechová (1939–1999) se narodila v Brně, v letech 1969–1988 pracovala jako televizní hlasatelka Československé
televize. Ve své době uváděla oblíbený avšak často
velmi propagandistický pořad Křeslo pro hosta. Jako kádrově
nejlépe vyhovující hlasatelka měla prestižní právo uvádět
novoroční projevy prezidenta republiky Husáka. Denní
službu měl třeba někdo jiný, ale věta „Milí
diváci, nyní vystoupí prezident republiky a generální tajemník
ÚV KSČ Gustáv Husák“
patřila jenom jí. Mihla
se také v populárních filmech, například v legendárním Zítra
to roztočíme drahoušku...! z
roku 1976.
* * *
Antonín Popek (1921–1945) byl 6. května 1945 nedaleko odtud zastřelen prchajícími německými vojáky. Letošní červnové číslo Ledečského zpravodaje přineslo vzpomínku M.
Holaty na poslední okamžiky jeho padlého kamaráda:
„Tonda
Popek měl devítku pistoli v kapse. A ten jeden Germán chtěl
připálit cigaretu. Tak mu škrt, a aby mu vítr nezhasil oheň,
kryl ho oběma rukama. Germán toho využil, šáhl mu rychle do
kapsy pro bouchačku, vytáhl ji a začal mstivě pálit. Do Tondy
Popka a po Pudilech. Franta skočil na kolo a ujel, žádnou
nekoupil. Bohouš to dostal do ramene a krku a svalil se do škarpy a
zůstal ležet. A do Tondy Popka našil skoro celý zásobník. Tonda
vykrvácel. Pamatuji se zřetelně, že v jeho těle bylo osm ran,
osm děr, úplně prostřílenej jak cedník. Ležel bezvládně na
silnici. Němci utekli. Tondu Popka jsme donesli domů a položili do
kuchyně na postel. Byl jsem pak na pohřbu v Loukově u kostela, to
tam tehdy bylo ohromnýho lidstva, květen, všichni se radovali a
Tonda byl mrtvej...“
Popkův hrob na loukovském hřbitůvku se díky členům Podmelechovského spolku dočkal citlivé úpravy a opravy.
Na lípě před kostelem zůstal připevněný plakátek informující o vzpomínkové akci uspořádané 2. května k 70. výročí konce druhé světové války pod Melechovem.
Podmelechovským spolkem a dalšími dobrovolníky byl obnoven (za finančního přispění obce Dolní Město) i malý pomníček stojící v zatáčce nad Loukovem v místě, kde byl Antonín Popek zastřelen. Současně bylo upraveno jeho nejbližší okolí včetně vysazení mladých lip.
Popkův hrob na loukovském hřbitůvku se díky členům Podmelechovského spolku dočkal citlivé úpravy a opravy.
Na lípě před kostelem zůstal připevněný plakátek informující o vzpomínkové akci uspořádané 2. května k 70. výročí konce druhé světové války pod Melechovem.
Podmelechovským spolkem a dalšími dobrovolníky byl obnoven (za finančního přispění obce Dolní Město) i malý pomníček stojící v zatáčce nad Loukovem v místě, kde byl Antonín Popek zastřelen. Současně bylo upraveno jeho nejbližší okolí včetně vysazení mladých lip.
Žádné komentáře:
Okomentovat