Z Licoměřic na hřeben Železných hor

Licoměřice jsou starší místní částí obce Lipovec a nacházejí se v jihozápadním svahu Železných hor, nedaleko Ronova nad Doubravou.

Ves se původně nazývala Vicemilice dolní a poprvé se v písemných pramenech uvádí v roce 1257. V roce 1478 ji koupil Slavata z Chlumu a název vsi změnil na Licoměřice, což je poprvé doloženo v roce 1654. Uprostřed hřbitova stojí filiální gotický kostel sv. Kateřiny ze 14. století, později upravovaný, a zvonice z 16. století se zděným přízemím a vrchním patrem dřevěným.

V letech 1968–1982 se těsně nad obcí dobýval uran, bylo ho vytěženo 383 tun. Důl byl zlikvidován, podzemí zatopeno a povrch rekultivován. Pod obcí vznikla v 90. letech 20. století čistička vod odtékajících z prostoru dolů. Kaly jsou odváženy a využívány v Dolní Rožínce.

Auto necháváme na návsi a stoupáme k rozhledně Na Kopečku, stavbě, kterou spíše než rozhlednou lze nazvat altánem. 

Stojí na soukromém pozemku Jaroslavy a Josefa Bohuňkových, byla vybudována v letech 2006 až 2007 a k její stavbě byly použity vlastní finanční prostředky, včetně dřeva z vlastního lesa. Objekt není uzamčen a místo kolem není oploceno. V přízemí nabízí posezení u krbu. Nedaleko odtud stávala dle vyprávění a pozůstatků zřejmě tvrz, která do první poloviny 16. století sloužila též jako strážní stanoviště.

Po několika málo schodech vystoupáme do patra, z něhož je krásný výhled do čáslavské roviny.

Licoměřice i Lipovec se v říjnu 1944 staly prvními základnami partyzánské brigády Mistr Jan Hus, vyslané ze Sovětského svazu a vysazené zde 26. října 1944 kolem 21. hodiny. Letadlo mělo skupinu vysadit v oblasti rybníka Velké Dářko, ale nepříznivé počasí a skutečnost, že byl rybník vypuštěn, pilota dezorientovaly a výsadek byl proveden asi 50 km severozápadně od původně stanoveného cíle. Hlavním úkolem partyzánské skupiny byla politická a organizační práce mezi civilním obyvatelstvem, která by zajistila pozdější předání správy poválečného Československa do rukou komunistických představitelů. Kromě zakládání ilegálních národních výborů bylo dalším posláním provádět diverzní a sabotážní akce.

Dvanáctičlenný výsadek, v němž byly dvě ženy a také jeden Čech (komisař Miroslav Pich-Tůma), vedl kapitán Rudé armády Alexandr Vasiljevič Fomin. Štáb po splnění základních organizačních opatření odešel po hřebeni Železných hor do Žďárských vrchů, kde se usadil na kótě 801 Kamenný vrch nedaleko vesničky Nová Huť. Zde zanechal čtyřčlennou skupinku vedenou Nikolajem Kolesnikem, která v polovině listopadu přijala shoz čtrnácti stokilových pytlů vojenských zásob, přepadla chatu gestapáka Mayera a navázala spojení s řadou obcí v okolí. Činnost partyzánů ovšem nezůstala bez povšimnutí gestapa. Přestože nasadili svého osvědčeného konfidenta, nepodařilo se Němcům zajmout žádného partyzána, a tak se rozhodli mstít na bezbranných obyvatelích vesnic, které je podporovaly. Dne 19. prosince 1944 časně ráno obklíčily Lipovec a Licoměřice německé protipartyzánské jednotky a gestapo a z obou vesnic a okolí zatkly všechny muže od 16 do 70 let. Bylo jich 106, Němci je odvlekli k výslechu do Čáslavi, potom do Kolína a nakonec do Terezína. Takřka všichni se nakazili tyfem, někteří byli utýráni při výsleších, řada jich zemřela krátce po návratu na následky věznění. Jména třiceti občanů, kteří zahynuli, jsou vypsána zlatým písmem na památníku, jehož autorem je akademický sochař Oldřich Tlustoš z Hradce Králové. 

Památník stojí v zeleni na okraji lesa a je od něho krásný a daleký výhled do kraje.

Modrá značka nejprve pozvolna stoupá širokou lesní cestou, potom úzkou pěšinou prudčeji klesá k potoku, znovu stoupá vzhůru a dál pokračuje opět po široké lesní cestě. Od rozcestníku je vyznačena krátká odbočka ke zbytku zemljanky, kterou používali jako úkryt členové partyzánské skupiny Mistr Jan Hus do 19. prosince 1944, kdy byla při německém zátahu objevena a zničena. Partyzáni byli včas varováni a ustoupili na Českomoravskou vrchovinu.

Do dnešních dnů se z úkrytu dochovala pouze nehluboká jáma, poblíž které stojí obelisk s deskou s krátkým vysvětlujícím textem.

Pokračujeme takřka po hřebeni k rekreačnímu středisku Zbyslavec, které kromě hlavní budovy s kapacitou 80 lůžek tvoří osada s 28 dřevěnými chatkami s kapacitou 150 lůžek. Úzká asfaltka vinoucí se mezi poli nás přivádí do malé vesničky Zbyslavec, kde nás upoutá zvonička s výklenkem, v němž se ukrývá litinový kříž na kamenném podstavci.

Značená trasa se prudce stáčí doprava, přicházíme k rozcestníku, od něhož prudce klesáme po červené značce směrem ke Žlebským Chvalovicím.

U ohrady s koňmi se nachází další rozcestník, od něhož pokračujeme prakticky již po rovině po modré značce až do Licoměřic.