Toulky po horách 2015 (VI)

Prohlídka jeskyně Baradla a výšlap po naučné stezce Prielom Muráňa – pokračování článku Toulky po horách 2015 (V)

Ve čtvrtek ráno odjíždíme smluvním autobusem do Maďarska. Hned za hranicemi se nachází vchod do jeskyně Baradla, respektive několik vchodů do jeskynního systému Aggtelek. Vznikl v triasových vápencích, je spojený podzemní říčkou Styx s jeskyní Domica na slovenské straně. Celkem bylo objeveno asi 26 kilometrů (z toho sedm kilometrů na Slovensku) podzemních jeskynních prostor místy vysokých až 80 metrů. Je zpřístupněno několik tras, které začínají u tří vstupů v Aggteleku, Josvafő a Vöröskő, od krátkých a středně dlouhých vedených po zpevněných a osvětlených betonových chodnících až po dlouhé dobrodružné trasy, které se absolvují v holínkách a s ochrannými přilbami se svítilnami a trvají několik hodin.
Průvodce je maďarský, ale Ivana se vyzná – zaplatila našemu řidiči vstup a on se ochotně ujal role tlumočníka. Po obstrukcích ve slovenských jeskních je pro nás velkým překvapením svolení fotografovat a filmovat dle libosti.

Jsme v místech, kde krasové říčky Acheron a Styx vytvářejí podzemní jezírko, a vstupujeme do rozlehlého dómu s prostorným pódiem, pod kterým se táhnou řady úhledně srovnaných židlí. 

Průvodce zhasíná a současně se z neviditelných reproduktorových soustav ozývají tóny známé Vangelisovy skladby. Odrážejí se od stěn jeskyně a znějí téměř posvátně. Akustika je zde úžasná a stejně úžasná je průběžně nasvěcovaná okolní výzdoba v podobě neskutečného množství barevných krápníků a pohádkových útvarů.Když hudba utichne, zůstáváme stále ještě okouzleni stát a na několik vteřin se rozhostí téměř hmatatelné ticho.

To nejlepší však teprve přichází – rozlehlé dómy s krápníkovou výzdobou udivujících rozměrů, vytvářenou geologickými procesy během milionu let. Nejsem bohužel schopen vyjádřit všechnu tu nádheru slovy a za daných podmínek ani fotografiemi... 

Z jeskyně vycházíme jinudy a vracíme se na parkoviště k autobusu. Odjíždíme na Slovensko a po pár kilometrech vystupujeme v Dlhé Vsi. Po zelené značce, kterou v minulém vydání mapy ještě nemáme, přecházíme Gemerskou pahorkatinu a klesáme do obce Gemerská Panica. Mudrujeme, zda se to nemá číst Gemerská Panika? Málem totiž propadáme panice my – v ubíjejícím horku šlapeme po asfaltové silničce, která jako by neměla konce, přitom je dlouhá s bídou dva kilometry.
Přicházíme do obce Bretka, krčmu zde nemají, ale pod starým kostelíkem začíná Náučný chodník Prielom Muráňa. Posilníme se z vlastních zásob (včetně plechovkového Smädného mnicha) a stoupáme travnatým terénem na bradlo Peškő,

uprostřed něhož je stejnojmenná jeskyně, v níž se našly stopy po pravěkém osídlení.

Sestupujeme do údolí k prielomu Muráňa, kde jsou ještě viditelné stopy koryta vedoucího k někdejšímu vodnímu mlýnu. 

Přírodní památka Prielom Muráňa byla vyhlášena v roce 1980, předmětem ochrany je meandrující tok řeky Muráň, hluboce zaříznutý do vápencového podkladu a vytvářející prielom. Na jeho hranách se střídají dubo-habrové lesy a ostrovy lesostepních formací, u samotné řeky to jsou lužní vrbo-topolové a olšové lesy. 

Pokračujeme po břehu Muráně, nahlížíme do Horné mašianské jeskyně...

... a procházíme kolem Starej hute se zřetelnými ruinami vysoké pece ležící na druhém břehu potoka. Od rozcestníku pokračujeme po žluté značce proti toku Muráně do obce Meliata. Jsou tu dva kostely, evangelický a římskokatolický, ale poučka Kde je kostol, tam je aj krčma tady neplatí. Zatím se musíne spokojit s pitím z vlastních zásob a počkat si do Gemerské Hôrky. Žlutá značka traverzuje zalesněný hřbet a podle mapy se zdá, že vede víceméně rovně severovýchodním směrem, ale opak je pravdou, kličkujeme jako zajíci – sluníčko, které proniká listnatým lesem, máme jednou po pravé ruce a za chvíli po levé. Nakonec prudce sestupujeme do Gemerské Hôrky, odkud nám jede spoj do Rožňavy. Zastávka autobusu je přímo před hospůdkou a čas do jeho příjezdu tak akorát na jedno pivko.

Následuje článek Toulky po horách 2015 (VII)