Tursko a Krliš

aneb Po stopách první velké bitvy Čechů zapsané v Kosmově kronice

Tursko, ves s tímto poněkud podivným názvem leží v okrese Praha-západ, přibližně 14 km od centra hlavního města. Její katastrální území je specifickou rovinatou enklávou s převážně velmi úrodnou půdou vysoké bonity. 

S ohledem na tuto skutečnost byla obec v minulosti, je v současnosti a zřejmě bude i v budoucnosti obcí ryze zemědělskou. V minulosti zde měl dominantní postavení velkostatek řádu křížovníků s červenou hvězdou, ale na hospodaření a rozvoji zemědělství v obci se významnou měrou podílela řada selských rodů, jejichž statky nejen sloužily svému účelu, ale byly též chloubou a ozdobou obce. Bohužel část z nich v minulém období zchátrala natolik, že byla posléze stržena a zlikvidována. Zbytek, s větším či menším poškozením, se pozvolna a s velkými finančními náklady stavebně obnovuje a upravuje.

V době panování knížete Neklana se nedaleko odtud odehrála první velká bitva Čechů – tak to alespoň barvitě vylíčil nejstarší český kronikář Kosmas ve své Kronice české, které se silně přidržoval Alois Jirásek, když ve svých Starých pověstech českých popsal Luckou válku. Pod vlivem Rukopisů královédvorského a zelenohorského změnil jméno hlavního hrdiny bitvy – zatímco Kosmas jej nazval Tyrem, Jirásek vymyslel jméno vlastenečtější, slovanštější:

Bitva mezi vojskem knížete Neklana, vedeným chrabrým Čestmírem Chejnovským a vojskem knížete luckého Vlatislavem roku 863 dne 10. máje svedena byla na polích turských, blíže vesnice Tursko. Radost z vítězství byla zakalena, protože v boji padl jejich vůdce Čestmír. Byl pochován na chlumu pod starým dubem a na jeho hrob nasypali velikou mohylu. Místo, kde byl Čestmír prý pochován, je u samého Turska na návrší, kde lid říká „Na Krliši“. Opodál návrší, směrem jihovýchodním sluje jedno místo „Na Zabitým“, kde se údajně bitva odehrávala. Vítězné vojsko Neklana, když Čestmíra slavně pohřbilo, pak z vítězství tohoto prý se těšilo v místech, kde dosud několik domů stojí, které zvou se „Těšina“.

*  *  *

Auto necháváme takřka uprostřed obce a po žlutě značené odbočce míříme na pahorek s neméně podivným jménem jako je náev obce – Krliš. Je zalesněný a mezi poli k němu vede alej vzrostlých stromů:

Zde by se podle pověsti měla nacházet mohyla padlého Čestmíra, jenž svou statečností učinil z Čechů vládnoucí kmen české kotliny. Plechová tabulka umístěná pod vrcholem nám však rázem udělá jasno:

Kromě nepatrných zbytků bývalého lomu kamene s ohništěm, u něhož se asi schází místní omladina, nacházíme na vrcholku železný kříž s umučeným Kristem – a to je všechno.

Stejnou cestou...

... se vracíme do Turska, odkud na nás vykukuje cibulovitá, šindelem pokrytá báň kostela sv. Martina:

Kostel je obklopen hřbitovem, na němž nacházíme zajímavý náhrobek: