DP Cestou Vysočiny

Po roce se opět vydáváme na pochod do Štoků, letošní ročník je už jedenadvacátý!

Na rozdíl od týdeníku Cesta Vysočinou nese dálkový pochod ve Štokách název Cestou Vysočiny. Už dvacet let jej pořádá Loutkoherecký soubor Štokánek pod patronací Úřadu městyse Štoky, ovšem samotný pochod je mnohem starší. První ročník se konal v roce 1978 a tehdy šlo pouze o „pěšáckou“ akci. Během let se v pořádání vystřídalo několik organizací, ale nikdy – což je docela rarita – to nebyli organizovaní turisté ať již v ČSTV nebo v KČT: SSM při místním JZD, Svazarm, skauti, Lesní družstvo. Na pár let dokonce pochod zanikl, až v roce 1998 se jej ujali noví pořadatelé. Hned v následujícím roce přidali cyklotrasy a počet účastníků utěšeně stoupal. Duší pochodu je od samého začátku pan Adolf Hondl, přestože dnes již ve Štokách nežije, metodicky se na pořadatelství stále podílí.
Start a cíl je tradičně v Myslivecké chatě na okraji Štoků. Po nezbytném předstartovním kafíčku se vydáváme po modré turistické značce po silnici směrem na Kamennou, ale záhy z ní odbočujeme, procházíme lesem kolem turistického rozcestníku U Jedle a do Kamenné přicházíme krásnou dlouhou alejí. Před pár lety jsme zde byli na akci Zahájení jarní turistické sezóny, takže více se o vsi dozvíte na tomto blogu zde.

Na křižovtace, už téměř na konci obce, se nachází památník obětem první a druhé světové války. Pochází z roku 1946 a jeho součástí je deska připomínající odsun zdejších německých obyvatel v roce 1945.
V Kamenné opouštíme modrou značku a po vlastním značení v podobě žlutých šipek se vydáváme po silnici směrem na Polnou. 
Překračujeme železniční přejezd, za lesem opouštíme silnici a odbočujeme doprava na polní cestu. Procházíme lesem a znovu mezi poli přicházíme k památníku na Budínce. O tom, co se zde na konci války stalo, se můžete na tomto blogu dočíst zde.

Přecházíme přes železniční trať spojující Dobronín a Polnou. Lokálka dlouhá šest kilometrů byla zprovozněna v roce 1904 a osobní doprava tu fungovala do roku 1982. Výjimečně tudy jezdívaly vlaky na zářijovou Mrkvancovou pouť, v současnosti tu jezdí pouze vlaky nákladní.
Přicházíme do Dobronína, kde býval jeden za závodů Skláren Bohemia Poděbrady. Jdeme po silnici a u kapličky zasvěcené Panně Marii odbočujeme vlevo na polní cestu, která se časem mění na lesní a přivádí nás na hráz Nového Štockého rybníku. Po silnici pak přicházíme do Štoků.

V cíli bylo rušno

Součástí propozic byla malá křížovka (lépe řečeno výplňka), do které se vpisovala písmena z lístků umístěných na trase. Na nich byla navíc ve formě přesmyčky ukrytá jména tří rostlin. V cíli se pořadatelé často zasmáli tomu, co mnozí účastníci vyluštili. Správné odpovědi byly mrkev, bažanka, a bodlák, ale mnozí v přesmyčkách viděli špěnát (ano, „e“ s háčkem jim nevadilo), žabanku, nočník apod.

Celková účast byla 319 turistů, z toho 245 pěších a 74 cyklistů. Na trasu 5 km se vypravilo 70 účastníků, na 10 km 139, na 20 km 34, trasy 30 a 50 km měly po jednom účastníkovi! Na cyklotrasu 30 km se vydalo 50 účastníků, na padesátku 21 a na 80 km vyjeli tři.