Před cestou do centra Jihlavy na Den otevřených dveří památek pátráme na jejím okraji po tzv. hraničnících.
V prostoru severně od řeky Jihlavy se do dnešní doby zachovaly čtyři barokní hraniční kameny neboli hraničníky, které vyznačovaly hranici mezi Moravou a Čechami. Mají podobu čtyřbokého komolého jehlanu vybíhajícího z hranolového soklu, jsou vytesané z hrubozrnné žuly a vysoké necelých pět metrů. Byly postaveny v roce 1750 na příkaz Marie Terezie, která tak vyřešila vleklý spor o průběhu česko-moravské hranice v této lokalitě. Jsou dílem sochaře Václava Viktora Morávka (1715–1779) z Polné.
Příslušné strany jehlanů i podstavců zdobí heraldické znaky obou zemí, to znamená na české straně reliéf lva, na moravské reliéf orlice. Na zbývajících stranách jsou vytesané latinské nápisy LIMITES BOHEMIAM INTER ET MORAVIAM – MARIA THERESIA AUGUSTA REGNI BOHEMIA SCEPTRA TENENTE – LIMITES HOS STATUS BOHEMIAE ET MORAVIAE POSUERE MDCCL – POSITI ANNO MDCCL.
Příslušné strany jehlanů i podstavců zdobí heraldické znaky obou zemí, to znamená na české straně reliéf lva, na moravské reliéf orlice. Na zbývajících stranách jsou vytesané latinské nápisy LIMITES BOHEMIAM INTER ET MORAVIAM – MARIA THERESIA AUGUSTA REGNI BOHEMIA SCEPTRA TENENTE – LIMITES HOS STATUS BOHEMIAE ET MORAVIAE POSUERE MDCCL – POSITI ANNO MDCCL.
K hraničníkům nevedou žádné turistické značky. První hraničník nacházíme po odbočení z dálničního přivaděče na severním okraji města u silnice z Bedřichova do Heroltic.
Třetí hraničník je jen o pár set metrů dál na tzv. Královském vršku na křižovatce ulic Sokolovská a Jiřího z Poděbrad. Není bez zajímavosti, že nedaleká ulice se nazývá U Hraničníku.
Najít poslední hraničník je trochu složitější, neboť se skrývá za vzrostlými stromy na soukromém pozemku na rozhraní ulic Polenské a U Skály.
Žádné komentáře:
Okomentovat