V Galerii Na Půdě se konala vernisáž obrazů Milana Lepešky pod názvem Valéry lesní duše.
V úvodním slově vylíčil autor vystavovaných obrazů svoji cestu k umění. Nezapřel inspiraci ruským krajinářem Ivanem Ivanovičem Šiškinem a několikrát připomněl konzultace a cenné rady známého světelského sklářského výtvarníka Josefa Švarce (*1928), který se vernisáže zúčastnil spolu s dcerou Jaroslavou (*1952), rovněž sklářskou výtvarnicí.
Přítomným hostům Milan Lepeška vylíčil svoje postupy s takovou lehkostí a samozřejmostí, až by člověk uvěřil, že mu to jde samo. Opak je pravdou, za každým obrazem jsou hodiny a hodiny nejen samotného malování, ale přípravy, rozmýšlení a skicování. Právě skicy vystavované společně s některými obrazy dávají nám laikům nahlédnout do tajů jeho tvorby.
Přítomným hostům Milan Lepeška vylíčil svoje postupy s takovou lehkostí a samozřejmostí, až by člověk uvěřil, že mu to jde samo. Opak je pravdou, za každým obrazem jsou hodiny a hodiny nejen samotného malování, ale přípravy, rozmýšlení a skicování. Právě skicy vystavované společně s některými obrazy dávají nám laikům nahlédnout do tajů jeho tvorby.
Milan Lepeška (*1973) žije ve Světlé nad Sázavou a podle jeho slov jej k malování přivedlo technické kreslení v zaměstnání. Rád maluje krajinu Vysočiny, nejčastěji lesní zákoutí.
Za jeden ze svých nejdůležitějších uměleckých posunů považuje pochopení obrazu jako vyjádření pocitu, nálady a prostředku k vytvoření představy. Veřejnost se s jeho obrazy setkává od roku 2012 na společných výstavách světelských výtvarníků-neprofesionálů, které se každoročně konají na přelomu dubna a května v tanečním sále Společenského domu.
Za jeden ze svých nejdůležitějších uměleckých posunů považuje pochopení obrazu jako vyjádření pocitu, nálady a prostředku k vytvoření představy. Veřejnost se s jeho obrazy setkává od roku 2012 na společných výstavách světelských výtvarníků-neprofesionálů, které se každoročně konají na přelomu dubna a května v tanečním sále Společenského domu.
Žádné komentáře:
Okomentovat