Kréta – Minotaurův ostrov (VIII)

Předchozí článek Kréta – Minotaurův ostrov (VII)
Malým pažoutkem 106, který máme z půjčovny, odjíždíme za poznáním náhorní plošiny Lassithi.

Plošina leží ve výšce 800 metrů nad mořem a je velmi oblíbeným výletním místem turistů. Na starých pohlednicích je ještě vidět, jak byla plošina poseta větrnými koly s lopatkami v podobě plachet pohánějícími čerpadla vody. Navzdory tomu stojí za to sem zajet, neboť stranou obchodů se suvenýry tu zažijete původní venkovskou atmosféru. 
Z nově budované dálnice, která v oblasti letoviska Chersonissos vede přibližně po vrstevnici 100 m, odbočujeme a serpentinami hned stoupáme až do výšky 700 metrů nad mořem. Poprvé zastavujeme ve vesničce Kera, kde stojí stejnojmenný klášter, Moni Kera zasvěcený Panně Marii. Její, podle tradice zázračná, ikona byla v roce 1498 ukradena obchodníkem s vínem a přenesena do Říma, kde se dodnes nachází v kostele sv. Alfonse. V roce 1735 byla nahrazena novou ikonou, rovněž považovanou za zázračnou. Během osmanské nadvlády byl klášter – ostatně jako mnohé jiné – lokálním revolučním centrem.

Platíme vstupné, vcházíme na nádvoří a poté do kostela. Původně byl jednoprostorový, ale později byl rozšířen o dva nartexy (prostorné kryté předsíně) a menší kapli. Uvnitř je na malém prostoru soustředěno neuvěřitelné množství ikon.

Vracíme se k autu a pokračujeme ve stoupání. Ve výšce 800 m n. m. krátce zastavujeme na parkovišti s nápisem Homo sapiens a prapodivnými objekty ve stylu Disneylandu. Udělám jen pár snímků a jedeme dál.

Po necelých dvou kilometrech znovu zastavuji. Jsme v průsmyku ve výšce necelých 900 m n. m., nad námi se tyčí zříceniny několika větrných mlýnů, silnice odtud už klesá na náhorní rovinu Lassithi.

Další krátkou zastávkou je relativně nový klášter Moni Vidianis. Datuje se k roku 1854, i když byl patrně postaven na na troskách dřívějšího kláštera. Nedávno byl zrekonstruován a funguje jako mužský klášter. Během revoluce v roce 1866 jej Turci vypálili, ale brzy byl obnoven. Za druhé světové války Němci byl jeho opat Dorotheus za odbojovou činnost popraven. Ve stínu stromů je malá kavárna, ale my máme hlavní cíl ještě před sebou.

Naším cílem je jeskyně nad vsí Psychro, ležící na jižním okraji náhorní plošiny Lassithi uprostřed pohoří Dikti. Projíždíme vesnicí až nahoru k parkovišti, odkud se vydáváme ke chodu do jeskyně stezkou lesem vzhůru. V jednom z průvodců se vtipně píše, že vodiči mul a samozvaní průvodci cizinců se z ní snaží udělat udělat Jeskyni lupičů. Ti první si za pouhých 700 metrů dlouhou jízdu prý účtují deset eur a ještě vyžadují spropitné. To se nás, pěších turistů netýká, my stoupáme po svých a užíváme si výhledů na planinu Lassithi.

Netrvá to dlouho a stojíme u vstupu do jeskyně, kde si kupujeme vstupenku. Dikteon Andron je jednou z jeskyní, o nichž se věřilo, že se v nich narodil Zeus. Jeho matka Rhea ho zde ukryla před jeho otcem Kronem, aby jej nespolkl jako všechny své předchozí potomky. Podle jedné legendy se skupina mytických válečníků rozhodla tančit v přední části jeskyně hlučné válečné tance, aby Kronos nezaslechl dětský pláč. To, že byla jeskyně minojskou svatyní, nebylo jisté až do 19. století. Teprve na počátku 20. století mohly konečně začít oficiální vykopávky. Pak byly postupně nacházeny, dokonce i na stalaktitech visících od stropu, rozmanité minojské a mykénské obětní dary. V horní části, přímo za vchodem, se zachoval oltář a řada minojských děkovných darů. 

Sestupujeme úzkou stezkou asi 50 metrů dolů do velké krápníkové jeskyně. Také tady bylo nalezeno mnoho posvátných darů, které jsou dnes vystaveny v Heraklionu. Jeskyně je jakžtakž osvětlena, takže můžeme obdivovat stalaktity, stalagmity a další vápencové útvary, ale na fotografování z ruky tu podmínky nejsou.

Zpáteční cesta k autu – kromě toho, že vede dolů – je dlážděná, takže jde vlastně o krásnou procházku, kterou končíme u kafíčka v malé zahradní restauraci s krásným výhledem. Vracíme se na parkoviště a pokračujeme autem v okružní jízdě kolem náhorní planiny. Postupně projíždíme několika vesničkami až uzavřeme celý okruh, stoupáme do sedla se zříceninami větrných mlýnů a za stálého klesání sjíždíme až takřka k moři.
Zastavujeme na parkovišti vybudovaném u významné archeologické lokality ležící asi tři kilometry východně od letoviska Malia. Na ploše zhruba jednoho kilometru čtverečního zde byly v roce 1915 objeveny ruiny minojského paláce zničeného zemětřesením v pozdní době bronzové. Po palácích Knóssos a Festos je to třetí nejvýznamnější minojská památka. Do areálu se bohužel nepodíváme, neboť je už od 15 hodin uzavřený.

Následující článek Kréta – Minotaurův ostrov (IX)