(předchozí článek Cestou do Beskyd)
Sobotní túra přes horské chaty Ropička, Kotař a Prašivá
Beskyde, Beskyde,
kdo po tobě ide?
Jarda s Ivetou
nohama pletou.
Beskydy leží ve východním cípu Moravy při hranicích s Polskem a Slovenskem. Jsou součástí Vnějších Karpat a dělí se na Moravskoslezské Beskydy a Slezské Beskydy, malou částí zasahují ze Slovenska na Moravu Slovenské Beskydy. Moravskoslezské Beskydy rozděluje údolí řeky Ostravice na Lysohorskou hornatinu na východě (s nejvyššími vrcholy Lysou horou, Travným a Ropicí) a Radhošťskou hornatinu na západě (s nejvyššími vrcholy Smrkem, Kněhyní, Čertovým mlýnem, Pustevnami a Radhoštěm).
Z obce Řeka vycházíme po žluté značce. Stoupáme kolem několika domků k lesu a dál zpočátku strmě a pak pozvolně na hřeben k Ropičce (918 m). Vystoupáme až na vrchol a pak se pár desítek metrů vracíme k rozcestníku a k chatě Ropička.
Původní Bezručova chata z roku 1923 se za socíku stala podnikovým rekreačním zařízením n. p. Kancelářské stroje Brno, nyní je opět turistickou chatou. Dnes je otevřen samostatně stojící bufet s venkovním posezením a my samozřejmě nepohrdneme krátkým občerstvení.
Červeně značená cesta se na mapě tváří jako hřebenovka, ale všechny vrcholy trvarezuje. My se chystáme ulovit nějaké kešky a ty jsou zpravidla ne vrcolech, takže si vždycky pár výškových metrů přidáváme. Například vrch Lipí (902 m) s následnou nádhernou vyhlídkou na Lysou horu a Travný.
Zastavujeme se na chatě Kotař (795 m), která dříve byla podnikovou chatou ZŠ Dětmarovice. Krátce posedíme na venkovní terase...
... a pokračujeme na další kopce – Kotař (889 m) a Čupel (873 m). Čas od času míjíme hraničníky s vytesanými písmeny označujícími hranice panství. HF je zkratka Herschaft Friedeck – panství frýdecké:
Následuje výstup na vrch Prašivá (843 m) a pak sestup na Malou Prašivou (707 m), která je po staletí významným poutním místem, za což vděčí dřevěnému kostelíku z roku 1640. Od té doby se na Prašivé konaly mše a poutě a od roku 1891 se k nim přidala shromáždění – tzv. tábory lidu. Poutě a tábory lidu přitahovaly obyvatelstvo z dalekého okolí a těšily se mimořádné návštěvnosti, historické prameny zmiňují až osm tisíc poutníků na jedné pouti.
Skutečnost, že na Prašivé stojí od roku 1921 turistická chata, je výsledkem snahy českých vlastenců a místních patriotů, kteří tím čelili expandujícímu německému spolku Beskidenverein. Když vznikla Beskydská jednota slezská, stanovila si mimo jiné, že na Prašivé vybuduje turistickou chatu. Už v roce 1899 se vedla jednání o zakoupení pozemku v blízkosti kostelíka, ale záměr se podařilo uskutečnit až v roce 1912. Výstavba chaty však nebyla realizována, poněvadž vypukla válka a většina aktivistů odešla na frontu. Stavba byla zahájena až 11. dubna 1921 a již 2. října téhož roku byla chata předána k užívání. O její výstavbu se zasloužili kromě okolních obcí, peněžních ústavů a státních lesů také soukromé osoby a stovky drobných dárců. Sám prezident Masaryk jako člen Pohorské jednoty Radhošť přispěl 5 000 korunami.
Chata se pyšní věžičkovitou nadstavbou, která již od svého postavení slouží jako rozhledna. S výjimkou let 2001 až 2015, než došlo ke změně chatařů. Symbolem chaty je odnepaměti vycpanina medvěda. I já si na něho dobře pamatuji – a to jsem tu byl v roce 1992, tedy před pětadvaceti lety!
Jdeme se podívat k nedalekému dřevěnému poutnímu kostelíku sv. Antonína Paduánského, vybudovanému v roce 1640 Jiřím, hrabětem z Oppersdorfu. Původně byl zasvěcen sv. Ignáci z Loyoly, ale po vystavění kostela na Borové pod Lysou horou v roce 1673, který byl zasvěcen právě sv. Ignáci, došlo u kostela na Prašivé v tomtéž roce k přesvěcení. V polovině června, ke svátku sv. Antonína 13. 6., se k němu konají tradiční poutě.
Jeho interiér je přístupný a dokonce se nám dostává stručného výkladu.
Po žluté značce sestupujeme do Komorní Lhotky, kde se právě koná jarmark. Zde se setkáváme s našimi hostiteli, kteří nás odvážejí do řeky. To je zase můj oblíbený vtípek – samozřejmě do Řeky!
Sobotní túra přes horské chaty Ropička, Kotař a Prašivá
Beskyde, Beskyde,
kdo po tobě ide?
Jarda s Ivetou
nohama pletou.
Beskydy leží ve východním cípu Moravy při hranicích s Polskem a Slovenskem. Jsou součástí Vnějších Karpat a dělí se na Moravskoslezské Beskydy a Slezské Beskydy, malou částí zasahují ze Slovenska na Moravu Slovenské Beskydy. Moravskoslezské Beskydy rozděluje údolí řeky Ostravice na Lysohorskou hornatinu na východě (s nejvyššími vrcholy Lysou horou, Travným a Ropicí) a Radhošťskou hornatinu na západě (s nejvyššími vrcholy Smrkem, Kněhyní, Čertovým mlýnem, Pustevnami a Radhoštěm).
Z obce Řeka vycházíme po žluté značce. Stoupáme kolem několika domků k lesu a dál zpočátku strmě a pak pozvolně na hřeben k Ropičce (918 m). Vystoupáme až na vrchol a pak se pár desítek metrů vracíme k rozcestníku a k chatě Ropička.
Červeně značená cesta se na mapě tváří jako hřebenovka, ale všechny vrcholy trvarezuje. My se chystáme ulovit nějaké kešky a ty jsou zpravidla ne vrcolech, takže si vždycky pár výškových metrů přidáváme. Například vrch Lipí (902 m) s následnou nádhernou vyhlídkou na Lysou horu a Travný.
... a pokračujeme na další kopce – Kotař (889 m) a Čupel (873 m). Čas od času míjíme hraničníky s vytesanými písmeny označujícími hranice panství. HF je zkratka Herschaft Friedeck – panství frýdecké:
Skutečnost, že na Prašivé stojí od roku 1921 turistická chata, je výsledkem snahy českých vlastenců a místních patriotů, kteří tím čelili expandujícímu německému spolku Beskidenverein. Když vznikla Beskydská jednota slezská, stanovila si mimo jiné, že na Prašivé vybuduje turistickou chatu. Už v roce 1899 se vedla jednání o zakoupení pozemku v blízkosti kostelíka, ale záměr se podařilo uskutečnit až v roce 1912. Výstavba chaty však nebyla realizována, poněvadž vypukla válka a většina aktivistů odešla na frontu. Stavba byla zahájena až 11. dubna 1921 a již 2. října téhož roku byla chata předána k užívání. O její výstavbu se zasloužili kromě okolních obcí, peněžních ústavů a státních lesů také soukromé osoby a stovky drobných dárců. Sám prezident Masaryk jako člen Pohorské jednoty Radhošť přispěl 5 000 korunami.
Jdeme se podívat k nedalekému dřevěnému poutnímu kostelíku sv. Antonína Paduánského, vybudovanému v roce 1640 Jiřím, hrabětem z Oppersdorfu. Původně byl zasvěcen sv. Ignáci z Loyoly, ale po vystavění kostela na Borové pod Lysou horou v roce 1673, který byl zasvěcen právě sv. Ignáci, došlo u kostela na Prašivé v tomtéž roce k přesvěcení. V polovině června, ke svátku sv. Antonína 13. 6., se k němu konají tradiční poutě.
Následující článek Beskydy (II)
Žádné komentáře:
Okomentovat