Hned po ránu se vydáváme ulovit kešku na severním konci pláže. Stojí tu malinkatý kostelík, bílý s modrou kopulí jako většina ostatních na Santorini. Z procházky se nakonec stává výprava za místními kostelíky, kterých – jak postupně zjišťujeme – je zde několik (na celém ostrově je jich údajně mezi pěti a šesty sty). Ty zdejší si chceme fotografovat, ale protože na některé z nich potřebujeme spíše odpolední sluníčko než ranní, uděláme si ještě jednu podobnou výpravu navečer.
Celkem jsme v Kamari objevili osm kostelů, přičemž k prvnímu z nich jsme se vydali už předevčírem, kdy jsme se šli podívat na opačný konec pláže. Jedná se o kostelík ctihodné Mirtidiotissy, asketky z Klissouri.
Cestou od moře dále do nitra města přicházíme k velkému kostelu, jednomu z největších na ostrově. Na interentových, ani na papírových mapách zanesen není (ostaně stejně jako i další kostely v Kamari), a tak není snadné vypátrat, komu je zasvěcen. Až pozdější pátrání na internetu prozradí, že je to Agios Nektarios.
Brzy přicházíme k dalšímu velkému kostelu stojícímu nedaleko sídla cestovní kanceláře KamariTours. Fotíme ho pouze zezadu a komu je zasvěcen nevíme.
Věž stojí samostatně opodál...
... a na nádvoří mezi ní a kostelem je malá, poněkud neumělá maketa kostela.
Vidíme odtud na malou skalní vyvýšeninu s malým kostelíkem, který navštěvujeme na závěr našeho ranního putování.
Jedná o kostel Agios Pagratios postavený v roce 1956 na památku 53 obětí silného zemětřesení, které přišlo právě v den sv. Pagratia (9. července). Před kostelem je deska se jmény zemřelých.
U vchodu do kostela se nachází choklákia, dekorativní mozaika z malých černých a bílých mořských oblázků osazených tak, aby vznikl kaleidoskop plastických vzorů.
Jako dlažby se tyto mozaiky používaly již od byzantských časů. Nejstarší mozaiky nesly abstraktní a geometrické vzory, jako třeba kruhy. Později se uplatňovaly i jiné motivy, například květiny, lodě, ryby či stromy. Pokud se v létě mozaiky kropily, pomáhaly udržovat chlad. Mozaiky nacházíme i před některými domy v Kamari:
Od kostela se nám naskýtá krásný kruhový výhled na město:
Večer se jdeme podívat ke vzdálenějšímu kostelíku Agios Irene Chrysovalantou, postavenému 1998 u silnice mezi Kamari a Episkopy,...
... od něhož je krásný výhled na kostelík Agios Pagratios a skalnatý hřeben s vrcholy Profitis Illas a Mesa Vouno:
Znovu vylezáme na skalku s kostelíkem Agios Pagratios...
... a kocháme se podvečerním výhledem na město. Chceme zjistit, kde začíná stezka, po které se někdy vydáme k ruinám starověké Thiry a do města Perissa, a tak míříme k západnímu okraji Kamari. Cestou objevujeme další dva kostelíky, o kterých jsme neměli ani tušení.
Celkem jsme v Kamari objevili osm kostelů, přičemž k prvnímu z nich jsme se vydali už předevčírem, kdy jsme se šli podívat na opačný konec pláže. Jedná se o kostelík ctihodné Mirtidiotissy, asketky z Klissouri.
Následující článek Santorini (IV)
Žádné komentáře:
Okomentovat