Toulky po horách 2017 (V)

Předchozí článek Toulky po horách 2017 (IV)

Stejně jako včera odjíždíme v 7.10 hod. linkovým autobusem do Muráně, ovšem dnes vyrážíme po souběhu červené a modré značky na zříceninu jednoho největších a&nbspnejvýše položených hradů na Slovensku.

Muránský hrad vznikl ve druhé polovině 13. století jako královský strážný hrad při cestě na Horehroní. Na skalnatém bradle zvaném Cigánka ho založili Bebekové, jeden z nejvlivnějších rodů Uherska. V první polovině 15. století byl hrad renesančně přestavěn a dostal se do držení bratříků. Po jejich porážce byl nějaký čas královským majetkem a v roce 1524 ho král Matyáš Korvín daroval Štefanovi Zápoľskému. Jeho syn Ján daroval hrad gemerskému šlechtici Jakubovi Tornalyimu. Po jeho smrti se hrad stal majetkem jeho čtyřletého syna Jána. Jeho poručník Matúš Bašo ho poslal na výchovu do Polska, odkud se už nevrátil, a hrad obsadil a prohlásil se za jeho majitele. Na vydržování vojska podnikal loupežné výpravy do širokého okolí, na jejichž zastavení byla v roce 1548 podniknuta výprava císařského vojska pod vedením hraběte Mikuláše ze Salmu a Františka Bebeka, pána z Krásné Hôrky. Po několika pokusech nakonec hrad dobyli, ale Bašovi se podařilo uprchnout. Ne však nadlouho, neboť v Telgártu ho poznal a chytil místní rychtář a poslal zpátky na Muráň, kde byl ihned sťat.

Na začátku 17. století získal hrad rod Széchy (Séči) z Rimavské Seči. Nejstarší dcera Juraje Széchyho, Mária, je známá jako Muránská Venuše. Jako sedmnáctiletá se provdala za Štefana Bethlena a odešla s ním do Sedmihradska. V krátkém čase jí zemřeli obě děti i manžel. Provdala se poté za bezvýznamného šlechtice Štefana Kuna a zakrátko se rozvedla. Na Muránském hradě v tom čase žila její sestra Eva provdaná za Štefana Illésházyho, který se snažil získat hrad pro sebe. Mária nechtěla přijít o dědictví, a jako příbuzná rodiny Bethlenů využila nabídky kapitána fiľakovského hradu Františka Wesselényiho (Vešelín) a provdala se za něho. Ještě předtím ho však i s jeho ozbrojenci pustila na hrad. Po nějakém čase sa Wesselényi stal uherským palatinem a v tomto období byl hrad výrazně přestavěn. Wesselényi se ovšem v roce 1666 zapletl do povstání proti novému císaři Leopoldovi a od popravy ho zachránila jen jeho předčasná smrt v roce 1667. V roku 1670 začalo pod vedením Karla Lotrinského dobývání hradu a Mária po pěti dnech kapitulovala. Přestože jí Karel Lotrinský zaručil osobní svobodu, Vídeň to neuznala a Mária byla nejprve uvězněna na vlastním hradě a později byla pod policejním dohledem v Bratislavě a ve Vídni. Po mnohých intervencích příbuzných odešla do Koszegu k rodině, kde také v roce 1678 zemřela.

V roce 1684 hrad obsadila povstalecká vojska Imricha Thökölyho, potom František Rákoczi a majitelé se dál střídali. V roce 1760 hrad vyhořel a začal pustnout. 
Po důkladné prohlídce hradu včetně krásných vyhlídek – na severním cípu na panoráma Stolických vrchů a na nejjižnějším výběžku hradu, na tzv. Cigánské baště, na skalnaté svahy Poludnice, Hrdzavou dolinu a vrchy Muránské planiny, se vracíme k chatě pod hradem. 

Chvilku posedíme a pokračujeme k Velké louce. Je dlouhá půl druhého kilometru, široká přibližně půl kilometru a kolem dokola lemovaná zalesněnými svahy. Vznikla odlesnění a díky pravidelnému obhospodařování si zachovává charakter horské louky. Celoročně se zde chovají koně, kteří se stali charakteristickým symbolem Muránské planiny. My bohužel procházíme jen po jižním okraji louky a žádné koně nevidíme...
Přecházíme na červeně značenou Rudnou magistrálu, absolvujeme odbočku na skalní vrchol Poludnica a nemůžeme se nabažit krásného výhledu.

Přes Muránskou Studňu přicházíme na Nižnou Kľakovou, kde kromě rozcestníku a stolu s lavicemi stojí i turistická útulna.

Po krátkém odpočinku scházíme po žluté značce Hrdzavou dolinou do Muráně. Zdá se nekonečná (je dlouhá osm kilometrů), v horní partii jde o lesní cestu, byť trochu poznamenanou stahováním klád, ale dolní úsek je šotolina, respektive zničená asfaltka, takže si člověk připadá jako ve štěrkovně. V Muráni, než přijede autobus, máme tak akorát čas na pivo či na kafe, v 17.15 hod. odjíždíme do Tisovce.

Následující článek Toulky po horách 2017 (VI)